Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Levný, efektivní, smrtící. Arabové kupují létajícího zabijáka povstalců

Levný, efektivní, smrtící. Arabové kupují létajícího zabijáka povstalců

Letadlo B-250 Al-Badr (Úplněk) je výsledkem spolupráce Spojených arabských emirátů (SAE), Brazílie a Spojených států. Je levný, zdobí ho úsporný provoz a především možnost použít ho proti nepravidelným povstaleckým jednotkám. Saúdská Arábie už začala jednat o nákupu první série těchto strojů.


Protipovstalecký letoun B-250 je na trhu se zbraněmi čerstvým hráčem, přesto už se může chlubit zájmem ze strany poradců saúdskoarabského ministra obrany a zástupce korunního prince Mohameda bin Salmána. Ti zahájili jednání o nákupu strojů s kódovým označením B-250. Ten je plodem spolupráce mezi SAE (společnost Calidus), Brazílií (společnost Novaer) vytvářející design a USA (společnost Rockwell Collins) dodávající avioniku. B-250 byl poprvé představen na leteckém veletrhu Dubai Airshow 2017. 

SAE se pomocí letounu B-250 snaží získat místo mezi světovými výrobci letadel. V roce 2014 založená Emirates Defense Industries Company (EDIC) představuje první krok Emirátů k vytvoření vlastního zbrojního průmyslu.

Za vývojem a výrobou letounu B-250 ovšem stojí primárně brazilská společnost Novaer a její šéfkonstruktér Joseph Kovács. Kovács je spojován s řadou technologických patentů a v poslední době se věnoval inovacím v oblasti uhlíkových kompozitních leteckých materiálů. 

Letová ukázka Calidus B-250 na Dubaj Airshow 2017:   

Letouny B-250 začaly na rýsovacích prknech vznikat někdy během roku 2014 a projekt byl oficiálně zahájen o rok později. Vývoj probíhal pod Kovácsovým vedením a v naprostém utajení. Byl dokončen v průběhu dvaceti měsíců, a to včetně výroby dvou prototypů v brazilské továrně Novaeru. Sériová výroba by se měla přesunout do města Al Ajn na východě emirátu Abú Zabí.    

“Úplněk” koncepčně a technologicky vychází z Kovácsova projektu A-67 Dragon. Ten vznikal ve spolupráci s firmami z USA, ale pronásledovalo ho množství neduhů a dětských nemocí. Při zkušebním letu prototyp havaroval. Přepracovaný a zvětšený letoun se už do vzduchu kvůli nezájmu investorů nedostal.

Zájem z arabského světa celý projekt polil živou vodou. Výsledkem je lehký bitevní letoun s možností využití pro průzkum a sledování. B-250 Al-Badr je jedenáct metrů dlouhý s rozpětím křídel dvanáct metrů. Má dvoučlennou osádku a motor Pratt & Whitney Canada mu dává rychlost kolem 500 kilometrů za hodinu. Na sedmi vnějších závěsnících může “Úplněk” nést výzbroj o celkové hmotnosti až 1800 kilogramů.

“Úplněk” by měl představovat ideální vzdušnou zbraň proti povstaleckým a dalším nepravidelným jednotkám, kterých se v pouštích arabského světa vyskytuje vždycky pohříchu dost. Vzhledem ke své koncepci představuje odolnou a stabilní palebnou základnu. Současně je dostatečně robustní na to, aby mohl nést třeba mimořádně efektivní jihokorejské rakety LIG Nex1 anebo osvědčené rakety typu Sidewinder.

To všechno dokáže Al-Badr dopravit více než dva tisíce kilometrů daleko při nákladech na hodinu provozu kolem 1200 dolarů. Suma sumárum jde o efektivní stroj, kterému by nemělo nic stát v cestě k prosazení na hladovém zbrojním trhu.

Zajímavé je, že pokud by se stávající velcí hráči na zbrojařském trhu trochu snažili, mohli tuto díru pohodlně zaplnit svými letouny. Nabízí se třeba domácí příklad: Al-Badr spolehlivě zabral místo, které mohly klidně zastávat české letouny Aero L-159.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1