Články odjinud

Líbánky jsou u konce. Harmonický vztah Trumpa s Macronem narušil projekt evropské armády

Líbánky jsou u konce. Harmonický vztah Trumpa s Macronem narušil projekt evropské armády

Přátelství amerického prezidenta Donalda Trumpa s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem narazilo. Trump se do Francie v úterý navezl sérií několika ostrých tweetů. Šéfa Bílého domu pobouřily Macronovy poznámky, které pronesl při nedělní připomínce stého výročí konce první světové války. Svůj projev využil k varování před nacionalismem. Trump se také opřel do plánovaného projektu společné evropské armády.

Dlouho to vypadalo, že Emmanuel Macron nalezl cestu, jak může Evropská unie s Trumpem vycházet. O jejich přátelství se napsaly tisíce slov a nejen americká média pro něj používala označení „bromance“. Macron byl vůbec prvním státníkem, kterého Trump pozval na oficiální státní návštěvu do Bílého domu. Jejich vztah přežil i ostré celní bitvy, kdy Spojené státy zaváděly pro evropské státy tarify na dovoz oceli a hliníku.

Nyní se „bromance“ dostala do problémů. Vztah obou státníků dostal ránu už během uplynulého víkendu, kdy Trump přijel na připomínku konce první světové války do Francie. Trumpa pobouřil Macronův rozhovor pro stanici Europe 1, kde mluvil o nutnosti vybudovat společnou evropskou obranu. Ve Francii se ale Macron i Trump tvářili, že spor zažehnali a vše si vyříkali.

Macron však v neděli Trumpa kritizoval, když se vymezoval proti nacionalismu, jaký americký prezident uplatňuje. Šéfa Bílého domu se taková kritika očividně dotkla. „Problém je, že Emmanuel má ve Francii velmi nízké preference 26 procent a nezaměstnanost je téměř desetiprocentní. Prostě se snaží otevřít jiné téma,“ glosoval Trump na Twitteru. „Mimochodem, není více nacionalističtější země jako Francie. Jsou to hrdí lidé, oprávněně.“

Francie se proti tweetům ohradila. „Včera byl 13. listopad. Připomínali jsme si zabití 130 našich spoluobčanů před třemi lety v Paříži a Saint-Denis. Takže odpovím v angličtině: common decency (běžná slušnost, pozn. redakce) by byla na místě,“ pronesl vládní mluvčí Benjamin Griveaux.

„Znamená to, že líbánky skončily,“ glosovala vývoj posledních dní ve vysílání americké stanice NPR novinářka specializující se na Francii Eleanor Beardsleyová. Podle ní může vymezování se proti Trumpovi Macronovi u veřejnosti přilepšit. Vedlejším efektem navíc je utužení spolupráce mezi Francií a Německem.

Vztahem otřásla evropská armáda

Jádro sporu Trumpa s Macronem představují dva zásadní body. Trump kritizuje Francii za vysoká cla, která uvaluje na dovážené americké produkty. Konkrétně zmiňoval víno, u něhož je výhodnější dovoz z Francie do USA než obráceně. Šéf Bílého domu označil vzájemný obchod za neférový a volal po jeho změně.

Větší spor se ale odehrává kolem tématu společné evropské obrany. Macron je dlouhodobě tahounem integrace v bezpečnostní oblasti. K ní se přihlásila například i německá kancléřka Angela Merkelová. Unie chce budovat společné kapacity kvůli ruským aktivitám na východě Ukrajiny, její představitelé ale nepopírají, že je žene vpřed i Trumpova nevypočitatelnost. Americký prezident už několikrát hrozil, že pokud státy NATO nebudou platit slíbená 2 procenta HDP na obranu, nemusí jim aliance v případě napadení přispěchat na pomoc.

První krok ke společné obraně udělala EU v červnu. Lídři některých zemí – konkrétně mezi ně patří Belgie, Velká Británie, Dánsko, Estonsko, Německo, Portugalsko a Španělsko – podpořili návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zřízení tzv. evropských intervenčních sil. Ty by podle Macronova plánu měly doplnit alianční snahy a umožnit unijním zemím lépe reagovat v případě krizových situací.

 „Emmanuel Macron navrhuje vybudování vlastní armády na ochranu Evropy proti USA, Číně a Rusku. Ale za první a druhé světové války to bylo Německo - jaké to mělo důsledky pro Francii? Začali se v Paříži učit německy, než přišly USA,“ napsal americký prezident na sociální síť. Dodal, že by Francie měla platit za NATO, čímž znovu připomněl své požadavky. Paříž dvouprocentního limitu zatím nedosahuje. Na obranu vydává jen 1,8 procenta HDP.

NATO je opatrné

Evropské aktivity budí pozornost i v samotné alianci. NATO se nejprve k nápadům stavilo skepticky, nyní opatrně připouští, že by za určitých podmínek nebylo proti. „Vítáme větší snahy Evropy v obranné oblasti, musí se tak ale dít v rámci NATO. Jestli je něco, co jsme se naučili ze dvou světových válek a studené války, tak je to přece to, jak důležitá jsou transatlantická jednota a přátelství,“ konstatoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Podle bezpečnostní expertky pracující pro organizaci Center for a New American Security Rachel Rizzo nemusí Macronovy snahy nutně NATO podrývat, jak se obávají kritici. V červencovém rozhovoru pro INFO.CZ konstatovala, že naopak mohou vést k lepší spolupráci.

„Myslím, že nakonec obě strany pochopí, že podrývat se navzájem není v ničím zájmu. Pokud se tento nápad uskuteční, bude kolem toho spousta obav, zvlášť ze strany NATO. Ale myslím, že až se celá věc více rozvine, můžeme se dostat do bodu, kdy bude přijatelnější pro obě strany. A pro USA také,“ prohlásila v rozhovoru.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud