Libanon: každý týden tu kvůli špatnému zacházení vyskočí dvě služky z okna | info.cz

Články odjinud

Libanon: každý týden tu kvůli špatnému zacházení vyskočí dvě služky z okna

Příběhy o krutém zacházení se ženami z chudých zemí, které se vydaly do zemí Perského zálivu pracovat jako pomocnice v domácnostech, se pravidelně objevují ve světovém tisku. Film „Služebnou v pekle,“ který se promítal v rámci festivalu Jeden svět, ale upozorňuje, že něco takového se děje v masovém měřítku i v „liberálním“ Libanonu.


„Pracoval jsem v Libanonu a doslechl jsem se, že je tam 250 tisíc služek z chudých zemí. Ale na ulici je nevidíte. Kde jsou? A novináři mi to řekli. Některé z nich nevycházejí na ulici, protože rodiny, ve kterých jsou, jim zamkly dveře. Cože, zamkly dveře? Na jak dlouho? Na dva roky. A tak to začalo,“ vysvětluje pro INFO.CZ zrod filmu "Služebnou v pekle" jeho režisér Søren Klovborg.

„Pak jsem se navíc doslechl, že podle oficiálních statistik v Libanonu v té době každý týden zemřely dvě pomocnice v domácnosti pocházející z ciziny,“ dodává Klovborg. „To je ohromující číslo, většinou skočily z okna nebo balkonu. Tady bylo něco opravdu v nepořádku,“ dodává.

V Libanonu se některé zákony nedodržují

Přitom Libanon je považován za relativně otevřenou a liberální zemi, která má Západu blízké zákony. Nejde o uzavřený svět jako v některých zemích Perského zálivu, kde jsou cizinci podrobeni striktním pravidlům a i oficiálně mají potíže opustit zemi bez povolení svého zaměstnavatele. Navíc při pohledu z Evropy není Libanon tak bohatou zemí, jako je třeba Sadská Arábie, aby si tam velké množství lidí mohlo dovolit mít služebnou.

„Jenže realita vypadá jinak,“ vysvětluje Klovborg. „Libanon je skutečně liberální zemí, takže jsem tam mohl natáčet, mluvit se služkami a neohrozit je. To by v Saúdské Arábii asi nešlo,“ začíná vyprávět režisér.

Dokonce se mu povedlo i najít majitele agentury, která zprostředkovává dopravu služek z Keni a Filipín a jejich předání zaměstnavatelům, a který byl ochoten vystupovat ve filmu. Majitel agentury se přitom domníval, že dělá dobrou věc, prohlašoval, že „jen pomáhá lidem a že tohle tady bude, ať tu budu, nebo nebudu“. Příliš ovšem nepřemýšlel o následcích svých činů.

„Jsem si jistý, že některé libanonské rodiny se chovají ke svým služkám, jak nejlépe dovedou, ale zneužívání a agrese zaměstnavatelů vůči nim je systematický problém. Je tu hodně takových případů,“ říká režisér Klovborg.

V Libanonu sice jsou zákony, které tomu mají zamezit, ale v praxi moc nefungují. „Je například nelegální někomu sebrat pas. Ale když to uděláte, nic se vám nestane. Ve filmu vidíte, že jsem to točil na letišti, kde se konfiskace pasů děla přímo před očima policistů a úředníků. V Libanonu je více takových pravidel, která existují, ale nikdo nevynucuje jejich dodržování.“

Mít služku se vyplatí i chudším rodinám

Zajímavé je, že si v zemi mohou dovolit mít služku i chudší rodiny. Tím se ale zároveň postavení služebných zhoršuje.

„V Libanonu nemáte sociální pojištění, musíte platit za jesle, školky. Z toho pohledu je mnohem levnější mít služku, jež vezme děti do školy, vyzvedne je, nakoupí, uvaří, postará se o staré rodiče a uklidí. Za zhruba 150 dolarů měsíčně. Pro rodiny s nízkým příjem může být sice 150 nebo 200 dolarů dost peněz, ale dostávají za to spousty práce. Vyplatí se to. Ale pokud to se služkou nevyjde, je to pro ně katastrofa. Investovali do toho hodně peněz,“ vysvětluje Klovborg.

Takže se služebné snaží udržet všemi způsoby a často jim i část práce nezaplatit.

Služky pracují většinou bez přerušení celý den, od rána do večera. Nemají nárok na volno. Zaměstnavatelé jin navíc často nedovolují ani zavolat domů, seberou jim mobilní telefon, nepouštějí je k internetu.

Nemají jinou možnost

„Jde o moderní otroctví, nemáte svobodu pohybu, zavřou vás v domě,“ říká Klovborg. Podle něj se tato praxe rozvinula v arabských zemích - ve státech Perského zálivu, Jordánsku a Libanonu jde zhruba o tři miliony žen. Tradiční je mít služebné a nefunguje tam na rozdíl od Evropy odpovídající regulace.

Proč ale ženy z chudých rozvojových zemí jezdí pracovat jako služky, když vědí, že je to minimálně velmi těžká práce a znají případy, kdy domácí pomocnice jejich zaměstnavatelé obtěžovali, mučili nebo dokonce zabili? „Protože nemají jinou možnost,“ říká Klovborg.

„Když se podívám na své vlastní děti, pokud by měly hlad a nemohly chodit do školy, taky bych udělal více méně cokoliv, vzal jakoukoliv práci, abych zlepšil jejich situaci. Ale nebyl jsem naštěstí v takové situaci.“ Podle Klovborga bude prostě tenhle byznys pokračovat a je těžké s tím něco dělat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud