Libye je na hraně nové války. Jak skončí tažení rebelujícího maršála Haftara? | info.cz

Články odjinud

Libye je na hraně nové války. Jak skončí tažení rebelujícího maršála Haftara?

Vojáci maršála Chalífy Haftara minulý týden vyrazili dobýt libyjské hlavní město Tripolis. Dnes se dostali až k jeho mezinárodnímu letišti, které leží zhruba 24 kilometrů od centra metropole. Během posledních bojů zahynulo již přes pět desítek lidí, z Tripolisu odjíždějí cizinci včetně spřátelených vojáků. Co se v této neklidné severoafrické zemi děje?

Je Haftar nadějí pro Libyi, kterou sjednotí a zavede v ní (relativně) sekulární a jistě autoritářskou vládu? Sesadí tento zběhlý voják kabinet sídlící v Tripolisu, který ovšem oficiálně podporuje mezinárodní společenství s OSN v čele? Nabízíme odpovědi na základní otázky ohledně dění v zemi, která se v roce 2011 zbavila tvrdé diktatury, aby vzápětí upadla do chaosu.

Co se stalo?

Slušně vycvičení, zorganizovaní i vyzbrojení vojáci Chalífy Haftara dostali minulou středu rozkaz, aby pochodovali na Tripolis, kde sídlí mezinárodně uznaná libyjská vláda. Od hlavního města nyní fakticky vzbouřenecké ozbrojence dělí sotva 25 kilometrů. Sice sporadicky, ale obě strany do konfliktu zapojily i letadla. Haftarovy lidé napadli rovněž mezinárodní a jediné standardně fungující letiště v zemi. Při útoku nebyl nikdo zraněn. Letištní provoz byl podle všeho brzy obnoven, byť patrně jen v denních hodinách.

Jaký má útok důvod? A proč začal teď?

Lze jen spekulovat, proč se Haftar vydal na Tripolis nyní. Nejčastější vysvětlení analytiků říká, že Haftar o sobě chce dát vědět před nadcházející všelibyjskou konferencí, která má zemi přivést k míru. Haftar prý pro takovou demonstraci síly ani Tripolis nepotřebuje – jinými slovy, do hlavního města nevstoupí a stačí mu povyk, který vyvolal. A území, která nově zabral. Taková interpretace by znamenala, že konference o Libyi má konečně šanci najít životaschopné řešení, neboť ji obě, respektive všechny strany sporu, berou vážně.

Je ale také možné, že Haftar chce ještě před konferencí postavit svět před hotovou věc a do Tripolisu napochoduje, čímž fakticky zemi sjednotí. Jen pro úplnost: oficiální Haftarův argument zní, že chce Libyi zbavit islamistů, respektive teroristů, kteří podle jeho interpretace zřejmě sedí v Tripolisu.

Na kolik dílů je Libye rozdělená?

Pesimista by odpověděl, že na mnoho. Optimista, že na dvě. Snílek má za to, že jedna vláda řídí celý stát. Realista konstatuje, že pravdu mají trochu všichni.

Centrální moc je v nynější Libyi velice slabá a řada míst, měst či regionů si vydržuje vlastní milice, nejčastěji vzniklé za revoluce z roku 2011. V zásadě ale platí, že země je rozdělena na západ kontrolovaný vládou z Tripolisu, kterou uznává OSN, a východ s centrem v Tobruku. Zde fakticky vládne právě Haftar. Vlastně jen snem (drtivé většiny mezinárodního společenství) je jednotná vláda, která nyní teoreticky sedí v západní Libyi.

Kdo je maršál Haftar?

Jeho dobrodružný život zčásti kopíruje moderní libyjské dějiny. Letos šestasedmdesátiletý důstojník v roce 1969 svrhnul společně s nastupujícím diktátorem Muammarem Kaddáfím monarchii a vyhoupl se do elity nového režimu. Studoval pak na armádních školách v Egyptě a Sovětském svazu. V nemilost svého někdejšího druha a libyjského vládce upadl poté, co byl během vojenského dobrodružství zajat v africkém Čadu. Zde se postavil do opozice vůči Kaddáfímu a posléze skončil v USA, kterých je také občanem. V roce 2011 – po pádu zřízení, které sám pomohl nastolit – se vrátil do Libye, kde s pomocí dalších profesionálních důstojníků vytvořil armádu, která je, právně vzato, nelegální, respektive povstalecká.

Kdo za Haftarem stojí?

Jednoznačně Egypt a opatrněji (či šikovněji) i Rusko. Káhira, kde nyní opět tvrdou rukou vládnou vojáci Haftarova typu, nestojí o problematický chaos u libyjských sousedů. Egypt žádá v Libyi armádní řád, kterého je Haftar ztělesněním. Stále asertivnější Rusko se pak snaží uchytit tam, kde západ v čele s nyní poměrně izolacionistickými USA vyklízí pozice. I když Moskva nahlas tvrdí, že je pro politické řešení a nestojí za nynějším maršálovým pochodem k Tripolisu, na mezinárodních fórech se pečlivě stará o to, aby všeobecné odsouzení probíhající vojenské operace Haftara ve skutečnosti nijak nebolelo.

Kdo je proti němu?

Stranu podle všeho změnily Spojené arabské emiráty a Francie, o kterých se dlouho spekulovalo jako o Haftarových podporovatelích. Spolu se západními zeměmi teď žádají zastavení bojů. Čímž fakticky podporují vládu v Tripolisu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud