Libye se stala mezinárodním bojištěm, džihádisté vidí v rozvrácené zemi svou budoucnost | info.cz

Články odjinud

Libye se stala mezinárodním bojištěm, džihádisté vidí v rozvrácené zemi svou budoucnost

V Libyi, kde se od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 stále bojuje, dnes působí žoldnéři hned několika národností. Před několika dny hrozil vysláním vojáků i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který stojí na straně mezinárodně uznávané vlády v Tripolisu. Na tom, koho v nepřehledném konfliktu podpořit, se ale neshodnou ani členské státy Evropské unie.​

Rada bezpečnosti OSN dostala tento týden varovnou zprávu. Panel expertů světové organizace v ní varuje, že přítomnost čadských a súdánských žoldnéřů v Libyi představuje přímou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu ve válkou zmítané zemi. Odborníci v 367stránkové zprávě upozorňují, že větší zapojení čadských a súdánských bojovníků je výsledkem zintenzivněním libyjského konfliktu v posledním roce.

Zpráva také Radě bezpečnosti OSN jasně říká, že její zbrojní embargo se v Libyi běžně porušuje: „Jordánsko, Turecko a Spojené arabské emiráty běžně a bezostyšně dodávají zbraně, aniž by se jejich původ snažily příliš maskovat,“ píše se v dokumentu s tím, že výzbroj putuje oběma stranám konfliktu. Vláda v Tripolisu vedená Fájizem Sarrádžem dostává zbraně od Turecka, zatímco takzvaná Libyjská národní armáda vedená generálem Chalífou Haftarem využívá dodávek z Jordánska a Spojených arabských emirátů.

Sarrádž se dostal k moci po dohodě zprostředkované OSN v roce 2015. Vojensky ho podporují milice z Tripolisu i Misuráty. Na východě země ale vznikl konkurenční kabinet podporovaný generálem Haftarem a bojovníky z měst Benghází a Derná, kteří v nich předtím bojovali s islamisty z teroristické sítě al-Káida. Kmeny na východě centrální vládě nevěří a tvrdí, že jim nezajistí odpovídající podíl na moci.

Afričtí žoldnéři bojují na obou stranách

Obě strany konfliktu mají své podporovatele – zatímco za vládou v Tripolisu stojí Turecko a Katar, Haftarovy síly podporují především Rusko, Spojené arabské emiráty, Jordánsko a další arabské státy, například Egypt. Na tom, koho v Libyi podpořit, se neshodnou ani členské země EU – Itálie stojí na straně Tripolisu, Francie zase více věří generálu Haftarovi.

LibyeLibyeautor: INFO.CZ

Jen Moskva vyslala do libyjské pouště několik tisíc členů soukromé Wagnerovy armády, kteří mají bohaté zkušenosti z bojů v Sýrii nebo na Ukrajině. O těch se sice zpráva nezmiňuje, podle diplomatů by se ale jejich působení mělo brzy řešit v Radě bezpečnosti OSN.

Zpráva se zmiňuje o pěti súdánských ozbrojených skupinách, z nichž čtyři bojují na straně generála Haftara, jedna podporuje tripoliskou vládu. Jednotní nejsou ani žoldnéři z Čadu – jedna skupina podporuje Haftara, další dvě vládu a asi stovka bojovníků čtvrté skupiny se střídavě přidává k oběma stranám.

Libye nám nahradí Sýrii, věří džihádisté

Aby to nebylo moc jednoduché, působí v oblasti ještě džihádisté – svoji provincii zde měla i organizace Islámský stát. Experti OSN upozorňují, že islamisté se nyní plánují na Libyi více soustředit a vidí v ní potenciál. Dokazuje to i v létě zveřejněné video šéfa libyjské odbočky IS Mahmúda Baarasího, který prohlásil, že Libye bude v budoucnu jednou z hlavních os bojových operací a že by měla nahradit územní ztráty v Sýrii.

Islamisté žijí v Libyi především z loupeží, vymáhání výkupného z únosů, pašování uměleckých předmětů, platit jim musejí ale také pašeráci lidí prchajících z chudých a nestabilních oblastí afrického Sahelu.

Zatímco stoupenci Islámského státu sní o obnově chalífátu a nepřiklánějí se ani k jedné z bojujících stran, libyjské Muslimské bratrstvo stojí na straně premiéra Sarrádže. Muslimští bratři mají ostatně dlouhodobě dobré vztahy s Tureckem a Katarem, které je podporují. Další arabské státy v čele s Egyptem tuto organizaci naopak zakazují a její členy považují za teroristy.

Haftar ohlásil rozhodující útok

Letos na jaře byla sice plánována mírová konference, která měla vyústit v sestavení vlády národní jednoty, jež by válčící zemi dovedla ke svobodným volbám. Jen o několik týdnů předtím ale generál Haftar zahájil překvapivou ofenzivu s cílem dobýt metropoli Tripolis. Jeho vojáci se dostali až k jejím jižním předměstím, od té doby ale boje příliš nepokročily a obě strany drží pozice a nadále se ostřelují. Ve čtvrtek nicméně generál Haftar ohlásil „rozhodující útok“ na metropoli. Vládní zdroje kontrovaly tvrzením, že mají situaci pod kontrolou.

O co se také bojuje, jsou libyjské ropné rezervy, které jsou největší na kontinentu. Šéf národní ropné společnosti Mustafa Sanalla varoval, že boje v Tripolisu mohou mít dopad na produkci. Ten už v minulých letech země pocítila, v poslední době se však produkce stabilizovala na více než 1 milionu barelů denně. To je však stále méně než před arabským jarem, kdy Libye pod taktovkou Muammara Kaddáfího těžila 1,6 milionu barelů denně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud