Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lidé na Krymu zažili srážku s realitou, říká ukrajinská novinářka pro INFO.CZ

Lidé na Krymu zažili srážku s realitou, říká ukrajinská novinářka pro INFO.CZ

Od ruské anexe Krymu uběhlo už několik let. „Někteří lidé, kteří podporovali anexi, jsou zklamaní, protože očekávali víc peněz. A k tomu nedošlo,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ ukrajinská novinářka a lidskoprávní aktivistka Tetiana Pechonchyková. Proč propukají nové boje na východní Ukrajině? A „zamrzne“ tamní konflikt? Nebo už se to stalo?

Jak dnes vypadá běžný život na Krymu?

Záleží to na tom, kdo jste. Pokud jste obránce lidských práv nebo nezávislý novinář, tak je pro vás téměř nemožné na Krymu působit. Pro malé podnikatelé také může být velmi těžké v tamních podmínkách podnikat. Ale pokud pracujete pro vládu nebo armádu, může být váš život dobrý.

Mění se s časem názor obyvatel poloostrova na anexi?

Je velmi těžké měřit veřejné mínění na okupovaném území. Nemohu říct, že X procent bylo spokojeno s anexí a nyní už Y procent není. Pro jakoukoliv společnost je těžké provést výzkum na takovém území i z hlediska metodologie. Pokud na Krymu řeknete, že poloostrov je součástí Ukrajiny, může to vést až k uvěznění. To je sice mezinárodně uznaný fakt, ale Rusko ho považuje za separatismus. Nyní na Krymu probíhá proces s novinářem jménem Mykola Semena, který pracuje pro Rádio Svobodná Evropa. Napsal, že Krym je součástí Ukrajiny. Takže když se ptáte lidí, nedostanete otevřenou odpověď. Panuje obecná atmosféra strachu. Během tří let potlačilo Rusko jakýkoliv odlišný názor.

Co lidé, kteří opustili Krym a můžou se vyjadřovat svobodně?

Co obecně vnímáme, je to, že někteří lidé, kteří podporovali anexi, jsou zklamaní, protože očekávali víc peněz. A k tomu nedošlo. Je pravda, že třeba úředníci nebo lidé z armády získali větší platy, vzrostly penze. Ale tento nárůst byl jen během prvního roku a pak poklesl. Na druhou stranu vzrostly ceny. Takže lidi narazili na realitu. Malí podnikatelé ale měli problém od začátku. Viděli jsme několik vln vnitřně přesídlených lidí. První byli ti, kteří nesouhlasili s okupací: novináři, aktivisti, obránci lidských práv. Pak následovali ti, kteří nemohli podnikat, a museli se tak přestěhovat jinam v rámci Ukrajiny.

Jaká je situace menšiny, která už dříve zažila ruský nátlak – krymských Tatarů?

Jsou jednou ze skupin, která trpí okupací nejvíc. Bylo proti nim zahájeno mnoho politicky motivovaných případů. Někteří z jejich představitelů mají zákaz cestování. Téměř všechna tatarská média, která na poloostrově fungovala, byla zavřena, nebo se musela přesunout jinam na Ukrajinu.

Jak těžké je pro Ukrajince jet na Krym? Vy osobně tam můžete vůbec jet?

Každý ukrajinský občan může na Krym cestovat. Já osobně bych tam ale nejela z bezpečnostních důvodů. Naše organizace dokumentuje porušování lidských práv na Krymu. Zprávy předáváme mezinárodním organizacím, slouží jako důkaz u soudů. Loni jsem mluvila před Bezpečnostní radou OSN v New Yorku. Ruské bezpečnostní služby mě mají na mušce. Neriskovala bych tam sama jet.

V posledních měsících se velmi vzrušeně mluví o takzvaných fake news a dezinformačních kampaních. Právě oblast východní Ukrajiny nebo Krymu je cílem mnoha nepravdivých zpráv. Šíří se i v Česku...

Rusko udělalo vše pro to, aby byly ukrajinské televizní kanály a noviny na Krymu potlačeny. Ukrajinská televize je odstřižena, můžete ji chytit pouze na satelit. Dokonce i na internetu Rusko blokuje média, která se přesunula do jiných částí země a pokračují v práci. Pokud se chcete dozvědět jiný názor, musíte umět používat internet celkem sofistikovaně. Co se týče Donbasu, tam je situace, co se týče bezpečnosti, ještě mnohem horší. Z části ovládané separatisty nelze téměř vůbec pracovat. Šíří se pak mnoho propagandy a falešných zpráv o tamní situaci. Ukrajina zablokovala ruské kanály, které šíří propagandu a nenávist.

 

720p 480p 360p 240p
Eskalace násilí na Ukrajině

Na Donbasu před nějakým časem opět propukly boje. Na obou stranách byli mrtví. Jaká je současná situace?

Jsme v situaci, kdy dohoda z Minsku nefunguje, ale stále předstíráme, že ji následujeme. Myslím, že Rusko nechce region financovat, takže se snaží zatlačit Ukrajinu do plnění její částí povinností. Opravdu vidíme tendence učinit z toho zamrzlý konflikt. Separatističtí lídři nedávno oznámili, že chtějí mít vlastní kontrolu nad tamními továrnami. Rusko řeklo, že bude uznávat pasy vydané separatistickými autoritami. To je podle mě signál toho, že konflikt by mohl zamrznout. Je pravda, že propukají boje. Ve srovnání s loňským rokem je patrná jejich eskalace.

Kromě ruských vojáků po boku separatistů se mluví také o krajně pravicových milicích operujících vedle ukrajinské armády.

To byl problém především krátce po revoluci, kdy konflikt vypukl a ukrajinská armáda byla velmi slabá kvůli zkorumpovanému vedení z předešlých let. Lidé, kteří chtěli bránit svou zem a nechtěli, aby se separatisté posunuli dále ke Kyjevu, zformovali dobrovolné jednotky. Ale pokud vím, tak téměř všechny jsou dnes začleněny do regulérní armády. Zlepšila se i situace vojáků. Mají lepší zbraně i další vybavení, zvedl se jim plat. I když tu existuje samozřejmě velký prostor pro zlepšení.

Kdo je Tetiana Pechonchyková?
Známá ukrajinská novinářka a lidskoprávní aktivistka, spoluzakladatelka Krymské polní mise mapující porušování lidských práv na anektovaném Krymu. Získala mezinárodní cenu TOYP pro výjimečné mladé lidi v kategorii Mír a lidská práva. Vede Informační centrum pro lidská práva v Kyjevě. Do Prahy přijela na festival filmů s lidskoprávní tématikou Jeden svět.

Reportéři z Washington Post popsali případ členů krajně pravicového Pravého sektoru.

Je to jedna z posledních skupin, které nebyly ochotny se začlenit do regulérní armády. Objevuje se u nich porušování práva. Tento problém stále není dořešený.

Nemůže to ale právě nahrávat ruské straně, která mluví o banderovcích a ukrajinských nacionalistech?

To je mýtus vykonstruovaný ruskou propagandou. Pozornost spojená s Pravým sektorem v ruských médiích je mnohem větší než ten reálný problém. Lídr Pravého sektoru, kterého v ruských médiích rádi zobrazují, během prezidentských voleb získal méně než jedno procentu hlasů.

Co podle vás pro konflikt znamená nástup Donalda Trumpa na post amerického prezidenta?

Rétorika prezidenta Trumpa si velmi odporuje. Na jednu stranu mluví o tom, že je připraven zrušit ruské sankce, na druhou, že byl Obama slabý a dopustil tak situaci na Ukrajině. Musíme sledovat Trumpovy reálné kroky, ne proklamace. Doufám, že politika USA se nezmění a bude pokračovat v obhajování ukrajinské teritoriální integrity.

Jak důležitým partnerem je pro Ukrajinu Česko?

Uvnitř Evropské unie vidíme mnoho dezintegračních snah. To není dobré. Rusku prospívá, když Evropa není silná. Pro nás je velmi důležité, aby byla česká veřejnost informovaná o situaci na Ukrajině a Krymu. Chceme, abyste více rozuměli tomu, co se na Ukrajině děje.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744