Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lidí, kteří nemají co jíst, přibývá. Ideální podhoubí pro terorismus, varují odborníci

Lidí, kteří nemají co jíst, přibývá. Ideální podhoubí pro terorismus, varují odborníci

Místo aby počet lidí ohrožených nedostatkem jídla klesal, je hladovějících obyvatel planety stále víc. Smutným důkazem je zářijová zpráva OSN, podle které loni trpělo hladem 815 milionů lidí, tedy o 38 milionů víc než v roce 2015, a počet hladovějících tak po 13 letech klesající tendence začal opět růst. OSN obrovský počet lidí trpících hladem označuje za největší humanitární krizi od druhé světové války a vyzývá všechny státy světa, aby postiženým zemím podaly pomocnou ruku. I když ale čísla začnou klesat, podle německého serveru Deutsche Welle za sebou může hlad zanechat nebezpečné dědictví v podobně radikalizace obyvatel, kteří se začnou přidávat k nejrůznějším teroristickým organizacím.

Na problém pro server DW upozornil ekonom Světového potravinového programu (WFP) Arif Husajn, podle kterého to je právě hlad, který zažehává plameny extremismu a konfliktů v krizových oblastech. Spolu s chudobou a negramotností pak dohromady představují nebezpečný koktejl, kvůli kterému jsou pak ti nejzranitelnější náchylní k extremistickým myšlenkám a postupné radikalizaci.  

„Pokud chceme omezit hrozbu extremismu – ať už je to na severovýchodě Nigérie, v Jižním Súdánu, Jemenu, Sýrii nebo kdekoliv jinde -  musíte do dětí těchto států investovat dřív, než ztratí naději,“ řekl Husajn pro DW. „Žijeme v globalizovaném světě. Už to není problém někoho jiného, je to náš kolektivní problém,“ říká s tím, že hlavní příčinou hladu zůstávají války.

720p 480p 360p 240p
Hladomor

Šedesát procent těch, kteří trpí hladem, totiž žije v oblastech zasažených konfliktem. Příkladem je právě Nigérie, Jemen nebo Somálsko, které stojí na pokraji hladomoru. V Jižním Súdánu pak byl hladomor vyhlášen začátkem tohoto roku. Jedinou cestou na snížení počtu hladovějících lidí je tak podle Husajna vyřešení těchto ozbrojených konfliktů, kterými často trpí právě africké země. „Nemohu uvěřit, že ve 21. století stále hovoříme o hladu,“ dodává ekonom WFP.

Varování, že hlad může vést k šíření radikálních myšlenek, potvrzuje i odbornice pro rozvoj a bezpečnost z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) Virginia Comolliová.

„Chudoba včetně nedostatku potravin je známá jako faktor, který džihádistické skupiny využívají k tomu, aby přilákaly více rekrutů,“ řekla pro Deutsche Welle odbornice IISS a autorka knihy o vzestupu teroristické organizace Boko Haram operující v Nigérii. Právě při zkoumání této radikální skupiny zjistila, že v poslední době se k Boko Haram přidávají hlavně zoufalí lidé bez práce.

720p 480p 360p 240p
Obraz Nigérie? Miliony hladovějících na útěku ve vlastní zemi

K podobným závěrům přitom došla i nedávná zpráva OSN „Cesta k extremismu v Africe“, podle které vede africké muslimy k radikalizaci spíš chudoba a nedostatek životních příležitostí než islám. „Mnoho mladých Nigerijců je tak frustrovaných, že se zoufale snaží o útěk. Většině z nich se ale utéct nedaří a jsou jen stále víc rozzlobení, frustrovaní a agresivní vůči společnosti,“ popsala pro Deutsche Welle hlavní důvod radikalizace nigerijská lidskoprávní aktivistka Kadija Hawaja Gambová.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1