Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Loď Aquarius musela změnit trasu plavby. Migranti jsou po týdnu na moři vyčerpaní a trpí mořskou nemocí

Loď Aquarius musela změnit trasu plavby. Migranti jsou po týdnu na moři vyčerpaní a trpí mořskou nemocí

Tři plavidla s migranty z Afriky z lodi Aquarius, kterou minulý týden odmítly přijmout Itálie a Malta, musela na cestě do španělské Valencie změnit trasu plavby. Důvodem je špatné počasí, konkrétně silný vítr a až čtyřmetrové vlny. Informovala o tom dnes agentura ANSA s odvoláním na neziskovou organizaci SOS Méditerranée.

„Aquarius bude pokračovat podél východního pobřeží Sardinie, které ji tak ochrání před špatným počasím,“ uvedla na twitteru organizace SOS Méditerranée. Loď Aquarius a dvě italská plavidla by měl ostrov Sardinie ochránit před silným větrem. Původně měly lodě plout kolem jižního cípu Sardinie nejkratší cestou do Valencie, kam měly podle dřívějších odhadů dorazit v sobotu.

Organizace SOS Méditerranée dnes rovněž na twitteru napsala, že řada ze 625 migrantů, kteří na třech lodích plují, trpí mořskou nemocí. Lidé jsou také vyčerpaní několikadenní plavbou. Na moři jsou už téměř týden.

Loď Aquarius, kterou provozují Lékaři bez hranic a humanitární organizace SOS Méditerranée, zachránila z moře a gumových člunů u libyjských břehů při několika operacích ze soboty na neděli 629 migrantů. Bylo mezi nimi i 123 nezletilých bez doprovodu a několik těhotných žen. Poté se přeplněná loď, která má kapacitu maximálně 500 lidí, vydala na sever ke břehům Sicílie.

Itálie ale v neděli odmítla lodi Aquarius vydat povolení k zakotvení ve svém přístavu a požádala o přijetí plavidla Maltu, která migranty rovněž odmítla. V pondělí nabídlo Španělsko, že migranty přijme. Poté byla z přeplněné lodi většina běženců přeložena na dvě italská plavidla, několik těhotných žen bylo převezeno do Itálie.

Rozhodnutí Itálie odmítnout běžence souvisí se změnou vlády a předvolebním slibem nového ministra vnitra Mattea Salviniho, že zastaví příchod migrantů do Itálie. V posledních čtyřech letech připlulo do Itálie přes Středozemní moře přes 600.000 migrantů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1