Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Loď Diciotti vyložila v sicilském přístavu 932 migrantů, které se podařilo zachránit u pobřeží Libye

Loď Diciotti vyložila v sicilském přístavu 932 migrantů, které se podařilo zachránit u pobřeží Libye

Italská pobřežní stráž dnes brzy ráno vyložila 932 migrantů v sicilském přístavu Katánie. Dokládá to změnu italské imigrační politiky, kterou razí nová italská vláda. Ta uzavírá přístavy lodím humanitárních organizací plujících pod vlajkou některé z evropských zemí, nebrání však příjezdu italských plavidel. Itálie tedy stále přijímá žadatele o azyl, ale chce, aby tak činily i ostatní evropské země.

Migranti, které do Katánie přivezla loď Diciotti, byli z moře zachráněni během sedmi pátracích akcí u libyjského pobřeží. Vedle zachráněných přepravila pobřežní stráž do přístavu i dva utonulé; čtyři těhotné ženy a jednoho nezletilého helikoptéry transportovaly do místních nemocnic už při prvním přistání na italském ostrově Lampedusa, napsal deník La Repubblica.

V neděli odmítly Itálie i Malta přijmout loď Aquarius, kterou provozuje francouzská neziskové organizace SOS Méditerranée spolu s Lékaři bez hranic (MSF) a která měla na palubě více než 600 uprchlíků. Aquarius pluje pod britskou vlajkou. Španělský premiér Pedro Sánchez nakonec v pondělí nabídl, že plavidlo může přistát ve východošpanělském přístavu Valencie. Část uprchlíků byla z lodi Aquarius přemístěna na dvě italská plavidla a všechny tři lodě společně míří do Valencie. Plavba by měla trvat čtyři dny.

Kauza vyvolala protichůdné reakce. Italský postup přivítali premiéři Slovenska a Maďarska Peter Pellegrini a Viktor Orbán či vůdkyně francouzské ultrapravice Marine Le Penová. Španělská ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová naopak uvedla, že za to, že loď Aquarius odmítla přijmout, hrozí Itálii právní postih. Nejostřeji se na Řím obořil francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož jde o nezodpovědnost a cynismus italských úřadů.

Itálie obvinila Francii z pokrytectví a italské ministerstvo vnitra si dnes povolalo francouzského velvyslance. Italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini, který vede protiimigrační stranu Liga, Francii vzkázal, že do země nevpustila tisíce uprchlíků, kteří se tam pokusili dostat ze severu Itálie. Přičetl také Paříži odpovědnost za nestabilní situaci v Libyi. Francie vedla operaci NATO, jež vedla ke zhroucení režimu diktátora Muammara Kaddáfího.

Součinnost nevládních organizací při pátracích a záchranných pracích ve Středozemním moři už loni v létě přísně regulovalo ministerstvo vnitra předchozí italské vlády. Některé z těchto organizací poté přestaly ve Středozemním moři operovat. Salvini označil lodě neziskových organizací za taxíky pašeráků lidí, kteří působí v Libyi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1