Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Logistická noční můra: Saúdský král se vydal na turné po Asii hledat přátele. I se svým dvorem a 27 letadly

Logistická noční můra: Saúdský král se vydal na turné po Asii hledat přátele. I se svým dvorem a 27 letadly

Byznys, víra i byznys spojený s vírou. Saúdský král se vydal do Asie hledat trhy, přátele i investice. Spojence, kteří mu zajistí geopolitický vliv. Jeho země se už prý nechce spoléhat pouze na ropu a Spojené státy.

Ministři, princové, zřejmě až půldruhého tisíce lidí ve 27 letadlech. Saúdský král Salmán se vydal na cestu po Asii. Vzal s sebou dvě auta i stovky byznysmenů. Zastavuje se v Číně, Japonsku a čtyřech zemích s muslimskou většinou – lidnaté Indonésii, bohaté Malajsii (loni se vešla do první padesátky), malé Bruneji a na ještě menších Maledivách. Salmán coby „strážce dvou svatých mešit“ (v Mekce a Medíně) vyrazil správným směrem – asi šedesát procent všech muslimů nyní žijí na východ od Íránu.

Saúdská Arábie se mění, nebo se o to pokouší. Přijala ambiciózní Národní plán transformace, který protlačil neméně ambiciózní ministr obrany a v pořadí druhý následník trůnu, dvaatřicetiletý Mohamed bin Salmán. Jde o snahu vyvázat se ze závislosti na ropě a její ceně, zaměstnat Saúdy a podpořit soukromý sektor. Rijád se ale v Asii rozhlíží i po spojencích.

Čína a Japonsko: odběratelé surovin… A spojenci?

Peking se loni stal největším dovozcem surovin na světě. Je stále asertivnější velmocí s miliardovým trhem a právem veta v Radě bezpečnosti OSN. Saúdská Arábie svými námluvami v rudé Číně vzkazuje do USA, že už se na mezinárodní scéně nehodlá spoléhat jen na ně.

Jak cestuje saúdský král
Král si s sebou na měsíc dlouhou cestu veze celkem 459 tun vybavení ve 27 letadlech. Cestují s ním i dva luxusní vozy značky Mercedes a dva výtahy. Doprovází ho přes dvanáct set (podle některých zdrojů až půl druhého tisíce) lidí, včetně 10 ministrů a 25 princů. Jen v Indonésii bylo pro potřeby králova dvora připraveno 150 kuchařů, kteří pracovali ve třech směnách čtyřiadvacet hodin denně. Saúdové zabrali čtyři hotely a o jejich bezpečnost se staralo 10 tisíc vojáků a policistů. (Zdroj: The Jakarta Post, BBC)

Důvody? „Saúdská Arábie vidí v Číně protiváhu Spojeným státům, jejichž politika se po nástupu Donalda Trumpa stala nevyzpytatelnou,“ píše na webu stanice Al-Džazíra analytik Ankit Panda. Rijád navíc Americe vyčítá dohodu s Íránem o zrušení sankcí, kterou protlačil ex-prezident Barack Obama.

Saúdský král, ochránce všeho sunnitského, se zřejmě pokusí získat Peking na svou stranu v zápase s Íránem, který se prezentuje jako patron všech šíitů. Pragmatická Čína se ale snaží být s oběma tábory zadobře.

Japonsko je druhou největší ekonomikou Asie (a třetí na světě). Potřebuje suroviny, za které je schopné nabídnout investice i technologie.

Indonésie a Malajsie: velké trhy plné muslimů

V Indonésii nebyl saúdský monarcha 47 roků. Za tu dobu se leccos změnilo – počet obyvatel se více než zdvojnásobil na nynějších 255 milionů. Země je vzdělanější a mladá: v roce 2011 činil průměrný věk jen něco málo přes 28 let. Potřebuje investice do infrastruktury a nabízí levnou pracovní sílu. Jde o rostoucí trh, o čemž se přesvědčila i zdejší (úspěšná) pobočka české společnosti PPF.

Souostroví je nejlidnatější muslimskou zemí vůbec, sunnité tvoří asi 86 procent obyvatel. Bohatnoucí Indonésané pomáhají živit druhé nejdůležitější saúdské odvětví – „poutnický“ byznys. Lidé na cestě do Mekky potřebují služby a platí i státu. „Saúdská Arábie nedávno zvýšila poplatky za víza. Přesto si nemyslím, že vyšší cena indonéské poutníky odradí,“ řekl BBC komentátor Zuhajrí Misráwí. Stále větší počet muslimů si navíc kromě povinné velké pouti (hadždž) dopřeje i malou (umra), která může být vykonána opakovaně a v libovolný měsíc.

Saúdská návštěva čtyř muslimských států má jistě i náboženský a politický charakter. Všechny země hovoří o boji proti teroru. Ostatně, drobné Maledivy jsou v přepočtu na obyvatele zemí s největším počtem bojovníků Islámského státu. A hlavně ti Indonésané, kteří vyznávají místní, umírněnou variantu islámu, vyčítají Rijádu export, o který tak docela nestojí. „Příchod salafismu do Indonésie je součástí globální snahy Saúdské Arábie rozšířit svoji verzi islámu po celém muslimském světě,“ uvedl pro časopis The Atlantic Dín Wahíd ze Státní islámské univerzity (UIN).

Přísný a nepříliš tolerantní salafismus sice v Indonésii odmítá politicky motivované násilí, z jeho sympatizantů se ale po odchodu z hnutí často rekrutují lídři militantních, či přímo teroristických organizací. „Opravdu si myslím, že salafistická ideologie je v přímém rozporu s tradičním indonéským islámem, který bývá uvolněný a nebojí se jiných kulturních zvyků,“ konstatoval pro The Atlantic Ulil-Abšár Abdalla, lídr organizace islámských liberálů.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744