Loutky, renesance, Havel. Bramboráky i hokej. Česko se představuje v Emirátech. A Emiráťany to baví

Pavel Novotný

V tom koutě je pořád plno. Ozývá se odtud řev bolesti, nadšení i vítězství, hokejky se mění ve zbraň a puky spolu s  tenisáky létají vzduchem všemi směry. Drtivá většina malých obyvatel emirátu se s podobnou atrakcí setkala poprvé, někteří rodiče opatrně mlží o kdysi zahlédnutém přenosu v televizi. „Někteří se ale bezelstně ptají, o jakou hru že to jde,“ vypráví Karel Císařovský, který do Šardži branku, puky a několik hokejek přivezl.

Každá trefa do branky vyvolá nadšení. Vedle kompletní hráčské výstroje a hromady puků si mohou arabští i asijští návštěvníci prohlédnout také vypůjčenou medaili z olympijského Nagana, které se obdivují především proto, aby udělali radost Karlovi. Příliš nechápou úctu, kterou český hokejista projevuje precizně opracovanému, přesto jen kusu kovu. Respektují ale česká kulturní specifika.

Co se sportu týče, obyvatelé horkých Emirátů místo bruslení jezdí na koni a chovají sokoly. Ano, v sousedním Dubaji a jeho mamutích, nekonečných nákupních centrech mají Arabové k dispozici i kluziště a nepříliš dlouhou, přesto funkční sjezdovku. I tak ale dávají přednost pouštní jízdě v džípech a jen nejosvícenější z nich chodí do posilovny nebo bazénu.

ANALÝZA: Proč teď, proč takhle? Arabská média zaplavila po úderu skepse, Asadův list mlčel

sinfin.digital