Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron a Sobotka projednají směrnici o vysílání pracovníků. Evropská komise snahy Francie chválí

Macron a Sobotka projednají směrnici o vysílání pracovníků. Evropská komise snahy Francie chválí

Evropská komise dnes uvítala snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dohodnout se na směrnici o vysílání pracovníků. Před jeho dnešní schůzkou s premiéry Rakouska, České republiky a Slovenska v Salcburku podpořila komise Macronovo úsilí o nalezení společného postupu mezi jednotlivými členskými zeměmi EU v této otázce.

Macron před svým zvolením Francouzům slíbil, že prosadí zpřísnění pravidel vysílání pracovníků. Staré členské země včetně Francie si stěžují na mzdový dumping. Podle nich mají noví členové EU kvůli lacinější práci výhodu a jejich vysílaní pracovníci ohrožují pracovní místa v bohatších státech.

Nové členské země se zase obávají zpřísnění pravidel, která by mohla ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně řidičů z povolání.

Evropská komise dnes uvedla, že její předseda Jean-Claude Juncker učinil z boje proti sociálnímu dumpingu jednu ze svých priorit. Klíčovým principem musí být vyplácení stejného platu za stejnou práci na daném místě, řekl jeden z mluvčích Evropské komise.

Macron se odpoledne setká s rakouským kancléřem Christianem Kernem, později má na programu také rozhovory s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou a předsedou slovenské vlády Robertem Ficem. Z Macronovy iniciativy se má jednání zaměřit na údajný sociální a mzdový dumping, kterým východní státy EU podle západních zemí negativně ovlivňují pracovní trh v západní Evropě.

Agentura APA uvedla, že Macron i Kern chtějí dosáhnout toho, aby stejná práce na stejném místě byla ohodnocována stejně bez ohledu na to, zda ji vykonává místní pracovní síla, nebo pracovník vyslaný ze zahraničí. Tomu se státy z východní části EU brání.

Změny evropské směrnice navrhla loni na jaře Evropská komise. Zpřísnění se týká doby vyslání i pracovních podmínek. Firma by v zahraničí měla dodržovat místní legislativu a kolektivní smlouvy, aby vyslaní pracovníci nedostávali nižší odměnu.

Sobotka chce přitom s protějšky v Salcburku hovořit také o sbližování výdělků a životní úrovně na západě a východě EU. Minulý týden řekl, že se chystá vyzvat Macrona a Kerna, aby francouzské a rakouské firmy ve svých pobočkách v Česku výrazněji zvyšovaly mzdy.

Slovenská vláda dnes uvedla, že Slovensko myšlenku zavedení stejné mzdy za stejnou práci vykonávanou na stejném místě podporuje, ale uvítalo by, kdyby byl z připravované směrnice vyjmut sektor dopravy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1