Macron oživuje „mrtvé“ uprchlické kvóty. Italové jsou pro, ve zbytku EU ale narazí | info.cz

Články odjinud

Macron oživuje „mrtvé“ uprchlické kvóty. Italové jsou pro, ve zbytku EU ale narazí

Uprchlické kvóty jsou mrtvé, zaznívalo už před dvěma lety od řady evropských politiků, zejména těch ze zemí střední a východní Evropy. Středeční jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s italským premiérem Giuseppem Contem ale ukázalo, že myšlenka na přerozdělování žadatelů o azyl má stále své stoupence. Itálie a Francie se dohodly, že ji na evropské půdě budou společně prosazovat.

Usmíření. Takový byl hlavní cíl šéfa Elysejského paláce, který ve středu zavítal do Říma, kde vůbec poprvé jednal se staronovým italským premiérem Giuseppem Contem. Macron tak symbolicky uzavřel zhruba rok trvající napětí ve vzájemných vztazích obou zemí, které provázely opakované slovní přestřelky mezi Macronem a bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim. Silné kontroverze vyvolala také předvolební schůzka šéfa italského Hnutí pěti hvězd se zástupci žlutých vest.

Kromě urovnání pošramocených vztahů byla hlavním tématem jednání migrace, která trápí oba středomořské státy. Právě migrace je ale v posledních měsících také rozdělovala – Salvini kvůli ní obviňoval Macrona z arogance a pokrytectví poté, co francouzský prezident odsoudil uzavření italských přístavů pro lodi neziskových organizací zachraňujících běžence plavící se z Libye na Apeninský poloostrov.

Finanční tresty za nepřijímání uprchlíků

Hádky jsou ale zapomenuty. Na jednání se oba lídři shodli na „automatickém mechanismu přerozdělování migrantů“. Podle deníku Le Monde, jenž citoval Macrona, budou nyní obě vlády v EU hájit společnou pozici, podle níž by se měly „všechny země tím či oním způsobem podílet na přijímání uprchlíků, jinak budou finančně potrestány.“ Jinými slovy jde o návrat tématu povinných kvót, který dříve prosazovala Evropská komise Jeana-Clauda Junckera.

Odpovědí na migraci je účinná evropská spolupráce, prohlásil Macron s tím, že lituje nespravedlnosti, které museli Italové v této věci čelit. Francie je podle něj připravená opustit tzv. dublinský systém, podle něhož musí uprchlík podat žádost o azyl v první unijní zemi, na jejíž půdu vstoupí. Pokud je pak zadržen v jiném státě, musí ho přijmout zpět úřady unijní země, kde se ocitl nejdříve.

Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského stojí za Macronovou iniciativou především jeho osobní ambice: „Macron se snaží převzít pozici lídra Evropské unie od Německa a Angely Merkelové. Je to vidět v posledních čtyřech, pěti měsících, kdy se stále častěji pouští na tenký led a snaží se dojednávat dohody v oblastech, kde se nedaří v Evropě najít shodu. Opětovným nastolováním otázky přerozdělování jen nahrává budoucímu vítězství extremistů a posiluje nálady extrémně pravicových stran,“ uvedl Zdechovský pro INFO.CZ. S kvótami část evropských zemí nesouhlasí a nikdy souhlasit nebude, dodává.

Macron s Contem se také shodli na potřebě účinnějšího vracení migrantů do jejich původních zemí, pokud nemají právo na azyl. Conte zdůraznil, že Itálie nenechá o tom, kdo vstoupí na její území, rozhodovat pašeráky.

Francie se má zapojit do rotace přístavů 

Italské přístavy, jež nechal před loděmi neziskovek, které zachraňují uprchlíky, uzavřít šéf krajně pravicové Ligy Matteo Salvini, se v posledních dnech opět otevřely. Například na Lampeduse tak mohlo přistát dalších 82 běženců. Podle italského politologa Giovanniho Orsiny je přitom většina Italů pro uzavírání přístavů a opačný postoj může vládě značně poškodit reputaci.

I proto zřejmě Itálie chce, aby se s ní francouzští sousedé domluvili na rotaci přístavů, které by se tak měly v přijímání běženců střídat.

O migraci budou už příští týden jednat na Maltě unijní ministři vnitra. Zda na této schůzce Francouzi a Italové předloží společný návrh na přerozdělování běženců, není zatím jasné.

Obě země s tím zcela určitě narazí, zastání ale dostanou zřejmě od Řecka, které v poslední době čelí stoupajícímu přílivu běženců připlouvajících z Turecka. Nárůst počtu běženců zaznamenaly úřady už v květnu, v posledních týdnech se ale situace ještě zhoršila a v pěti přijímacích střediscích se tísní na 21 tisíc lidí. Nejhorší situace panuje na ostrově Samos, přeplněné kapacity ale mají i na ostrovech Lesbos a Kos.

Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům k tomu dodává: „Do Řecka letos přišlo již 39 000 uprchlíků a migrantů, na Kypr více než 14 tisíc osob. Je jasné, že jižní státy EU nemohou zůstat samy s touto odpovědností, takže nějaká forma sdílení břemene bude muset být dříve či později na úrovni EU přijata.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud