Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron plní sliby. Francouzi dostanou rovnost, volnost a povinnou vojnu

Macron plní sliby. Francouzi dostanou rovnost, volnost a povinnou vojnu

Kolem tři čtvrtě milionu mladých Francouzů by každoročně mělo nastoupit do kasáren a odkroutit si povinnou vojenskou službu. Emmanuel Macron ještě jako kandidát pobytu v Elysejském paláci sliboval návrat povinné vojenské služby, teď svůj slib chce splnit. V roce 2019 chce prezident rozjet pilotní projekt povinné vojny.


Pilotní projekt je celkem výstižný termín. Povinná vojna vzor 2019 totiž nevypadá jako výcvik, ale spíše jako sociální experiment. Popisy Macronova plánu totiž operují s pojmy jako „sociální začlenění“ a „občanský projekt s cílem posílit demokracii a odolnost společnosti, nikoliv o proměnu mladých lidí ve vojáky.“

Mimochodem - sám Emmanuel Macron na vojně nebyl. Když ji tehdejší prezident Jacques Chirac roku 1996 rušil, neměl Macron ještě věk k odvodu. Francie momentálně místo vojny má Den obrany a občanství. Toho se povinně účastní všichni muži ve věku 17 až 25 let a s jakýmkoliv vojenským výcvikem má asi tolik společného jako jakákoliv jiná party mladých Francouzů. Součástí Dne obrany a občanství je například prověrka, zda jsou potenciální obránci Francie gramotní.

Macronův kabinet navíc obratem nabídl pěkný důkaz toho, jak dekadentní je ve své podstatě přístup k ozbrojené službě. Ministryně obrany Florence Parlyová se už nechala slyšet, že by povinná vojna zase úplně povinná být nemusela. Macronův mluvčí reagoval ve smyslu „nikoliv, to by tedy musela,“ načež se rozjela obvyklá francouzská diskuze, tedy diskuze, která se vede proto, aby jednotlivé strany sporu mohly prokázat svůj ostrovtip, aniž by se došlo k nějakému řešení.

Nikoho z politiků nenapadlo zeptat se na názor zástupců francouzských ozbrojených sil. Už teď čítají francouzské ozbrojené síly zhruba 300 tisíc mužů. Starat se o výcvik výchovu 800 tisíc lidí ročně představuje pro ozbrojené síly enormní zátěž. S tím se pojí také náklady na zavedení povinné vojenské služby. Počáteční jednorázové výdaje v podobě nákupu a renovace kasáren se odhadují na 20 miliard euro, další tři miliardy euro bude vojna stát každý rok. Rozpočet ministerstva obrany je přitom kolem 55 miliard euro a Florence Parlyová nemá kde brát další peníze.  

Francie nicméně už předložila návrh svého vojenského rozpočtu na roky 2019 až 2025. V této době plánuje utratit celkem 295 miliard dolarů. Nejzajímavějším z výdajů je zadání studie, která předchází stavbě atomových ponorek nové generace a také vybudování vlastního jaderného raketového deštníku. Ve srovnání s rozpočtovým obdobím 2014 až 2018 jde o výrazný vzestup nákladů na zbrojení.

V končící „pětiletce“ totiž země galského kohouta na ozbrojené síly vynakládala 190 miliard eur. Nárůst zbrojního rozpočtu reflektuje snahu Francie plnit alianční závazek a dávat na obranu dvě procenta HDP. Mimochodem, ještě před dvaceti lety Francie na obranu dávala až 3,1 procenta HDP, během vlády socialistického prezidenta Françoise Hollanda ale došlo k výrazným škrtům.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1