Články odjinud

Macron plní sliby. Francouzi dostanou rovnost, volnost a povinnou vojnu

Macron plní sliby. Francouzi dostanou rovnost, volnost a povinnou vojnu

Kolem tři čtvrtě milionu mladých Francouzů by každoročně mělo nastoupit do kasáren a odkroutit si povinnou vojenskou službu. Emmanuel Macron ještě jako kandidát pobytu v Elysejském paláci sliboval návrat povinné vojenské služby, teď svůj slib chce splnit. V roce 2019 chce prezident rozjet pilotní projekt povinné vojny.


Pilotní projekt je celkem výstižný termín. Povinná vojna vzor 2019 totiž nevypadá jako výcvik, ale spíše jako sociální experiment. Popisy Macronova plánu totiž operují s pojmy jako „sociální začlenění“ a „občanský projekt s cílem posílit demokracii a odolnost společnosti, nikoliv o proměnu mladých lidí ve vojáky.“

Mimochodem - sám Emmanuel Macron na vojně nebyl. Když ji tehdejší prezident Jacques Chirac roku 1996 rušil, neměl Macron ještě věk k odvodu. Francie momentálně místo vojny má Den obrany a občanství. Toho se povinně účastní všichni muži ve věku 17 až 25 let a s jakýmkoliv vojenským výcvikem má asi tolik společného jako jakákoliv jiná party mladých Francouzů. Součástí Dne obrany a občanství je například prověrka, zda jsou potenciální obránci Francie gramotní.

Macronův kabinet navíc obratem nabídl pěkný důkaz toho, jak dekadentní je ve své podstatě přístup k ozbrojené službě. Ministryně obrany Florence Parlyová se už nechala slyšet, že by povinná vojna zase úplně povinná být nemusela. Macronův mluvčí reagoval ve smyslu „nikoliv, to by tedy musela,“ načež se rozjela obvyklá francouzská diskuze, tedy diskuze, která se vede proto, aby jednotlivé strany sporu mohly prokázat svůj ostrovtip, aniž by se došlo k nějakému řešení.

Nikoho z politiků nenapadlo zeptat se na názor zástupců francouzských ozbrojených sil. Už teď čítají francouzské ozbrojené síly zhruba 300 tisíc mužů. Starat se o výcvik výchovu 800 tisíc lidí ročně představuje pro ozbrojené síly enormní zátěž. S tím se pojí také náklady na zavedení povinné vojenské služby. Počáteční jednorázové výdaje v podobě nákupu a renovace kasáren se odhadují na 20 miliard euro, další tři miliardy euro bude vojna stát každý rok. Rozpočet ministerstva obrany je přitom kolem 55 miliard euro a Florence Parlyová nemá kde brát další peníze.  

Francie nicméně už předložila návrh svého vojenského rozpočtu na roky 2019 až 2025. V této době plánuje utratit celkem 295 miliard dolarů. Nejzajímavějším z výdajů je zadání studie, která předchází stavbě atomových ponorek nové generace a také vybudování vlastního jaderného raketového deštníku. Ve srovnání s rozpočtovým obdobím 2014 až 2018 jde o výrazný vzestup nákladů na zbrojení.

V končící „pětiletce“ totiž země galského kohouta na ozbrojené síly vynakládala 190 miliard eur. Nárůst zbrojního rozpočtu reflektuje snahu Francie plnit alianční závazek a dávat na obranu dvě procenta HDP. Mimochodem, ještě před dvaceti lety Francie na obranu dávala až 3,1 procenta HDP, během vlády socialistického prezidenta Françoise Hollanda ale došlo k výrazným škrtům.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud