Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron se nabídl jako prostředník mezi Tureckem a syrskými Kurdy. Odradí Erdogana od dalšího tažení?

Macron se nabídl jako prostředník mezi Tureckem a syrskými Kurdy. Odradí Erdogana od dalšího tažení?

Francie se nabídla jako zprostředkovatel rozhovorů mezi arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) a Tureckem. Elysejský palác zároveň představitele koalice ujistil, že je podpoří při stabilizaci severní Sýrie. S odkazem na sdělení kanceláře francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom informovala agentura Reuters.

Macron se dnes v Paříži setkal s delegací představitelů syrské kurdské milice YPG, která je nejvíce zastoupenou skupinou v koalici SDF. Představitel Kurdů Chálid Aissa, který dlouhodobě žije v Paříži, uvedl, že Macron přislíbil SDF, že do syrského města Manbidž vyšle francouzské vojáky. Ti mají koalici pomoci v boji proti radikálům z teroristické organizace Islámský stát (IS) a zároveň odradit Turecko od vojenských manévrů u Manbidže, kterými v minulosti hrozilo. Elysejský palác se k tvrzení odmítl vyjádřit.

Stotisícové město Manbidž před současnou občanskou válkou obývali Arabové i Kurdové a Čerkesové vyznávající sunnitský islám. V roce 2014 město a oblast kolem něj ovládl IS, po osvobození v roce 2016 se tam začalo vracet obyvatelstvo, které předtím uprchlo před boji. Město Manbidž se pak stalo součástí jednoho z autonomních regionů, které Kurdové vyhlásili na severu Sýrie.

V oblasti Manbidže jsou přítomni američtí vojáci, kteří odtud podporují kurdské milice YPG. Spojené státy považují kurdské milice za spojence v boji proti IS.

Turecko 20. ledna zahájilo vojenskou operaci v nedaleké severosyrské oblasti Afrín proti syrské kurdské milici YPG, kterou považuje za teroristickou skupinu napojenou na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK). Nakonec se Turecku podařilo město Afrín, které je hlavním městem stejnojmenné enklávy, dobýt před zhruba deseti dny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při několikatýdenních bojích zahynuly stovky civilistů a desetitisíce lidí byly nuceny opustit své domovy. Turecko, které je součástí NATO, se proto stalo terčem kritiky řady evropských zemí, zejména Francie.

V pátek večer prošlo centrem Prahy na protest proti tureckému útoku na Afrín asi 200 lidí. Organizátoři uvedli, že se pochodem přidávají k dalším demonstracím v Evropě, jejichž cílem bylo vytvořit tlak na evropské politiky, aby v syrském konfliktu jako své spojence podpořili Kurdy.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1