Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macronovo tažení na východ. Francouzský prezident chce v Salcburku hledat nové spojence

Macronovo tažení na východ. Francouzský prezident  chce v Salcburku hledat nové spojence

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví s manželkou Brigitte ve středu Salcburk. Po setkání s rakouským kancléřem Christianem Kernem má na programu schůzku s premiéry Česka a Slovenska Bohuslavem Sobotkou a Robertem Ficem. Okolnosti jednání, po kterém si státníci vyslechnou i koncert v rámci salcburského hudebního festivalu s Marthou Argerichovou a Danielem Barenboimem, v neděli v obsáhlém materiálu vysvětlila rakouská agentura APA.

Kern a Macron chtějí v Salcburku hovořit především o reformě směrnice Evropské unie o vysílání pracovníků do zahraničí. Debata o této směrnici, na základě které mohou členské státy do jiných unijních zemí vysílat na časově omezenou dobu své pracovníky, byla jednou z důležitých součástí předvolební kampaně před francouzskými prezidentskými volbami. Příslušnou směrnici kritizovala jak kandidátka krajní pravice Marine Le Penová, tak její krajně levicový soupeř Jean-Luc Mélenchon.

Také Macron slíbil v předvolebním kampani, že směrnici zpřísní. Proti tomu se staví především státy ve východní části Evropské unie, které se obávají diskriminace na jednotném unijním trhu.

Cílem cesty francouzského prezidenta je navázat kontakt se zeměmi, které v dosavadních rozhovorech ukázaly ochotu spolupracovat, zaznělo z Elysejského paláce. Boj proti sociálnímu a mzdovému dumpingu považuje za důležité téma Macron i Kern. Požadují stejnou odměnu za stejnou práci, ať už práci odvádí domácí či zahraniční zaměstnanec. Kromě Rakouska se na toto téma chystá francouzský prezident jednat také v Bulharsku a Rumunsku.

Macronovu cestu je podle agentury APA ale nutné pozorovat i v širším geopolitickém rámci. Prezident totiž oznámil, že chce během svého funkčního období navštívit všechny členské státy EU. Není náhodou, že už krátce po nástupu do funkce zamíří do východní Evropy. Členské země ve východní části EU totiž Francie v posledních letech zanedbávala, zatímco Německo jim věnovalo značnou pozornost, uvedla APA s odvoláním na prezidentovo okolí. „Cílem cesty je získat lepší přístup na východ,“ citoval deník Le Figaro Macronova spolupracovníka. „Emmanuel Macron hledá spojence v Evropě, neboť ne vše může nést na svých bedrech německo-francouzský tandem,“ řekl další člověk z Macronova okolí listu Le Point.

Také český premiér Bohuslav Sobotka nedávno oznámil, co od setkání očekává. V souvislosti s bojem proti mzdovému dumpingu chce rakouské a francouzské firmy vyzvat, aby svým zaměstnancům v Česku zvýšily platy.

Macron před časem vyslal na východ Evropy vzkaz, že „Evropa není supermarket, ale osudové společenství“. Podle agentury APA jeho slova ale nesměřovala do Prahy či Bratislavy, ale spíše do Varšavy a Budapešti. Krátce před salcburským setkáním se navíc slovenský premiér Fico distancoval od euroskeptických vlád Maďarska a Polska a přihlásil se k evropskému jádru, uvedla APA, podle které je Slovensko z visegrádských zemí (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko) nejvíce nakloněné EU. A to i přes to, že v odmítání povinných kvót na přerozdělování migrantů se s ostatními členy visegrádské čtyřky shoduje.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1