Maďarsko se vidí jako brána pro čínské investice, za poslední roky ale žádná velká nepřitekla | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Maďarsko se vidí jako brána pro čínské investice, za poslední roky ale žádná velká nepřitekla

Maďarsko se vidí jako brána pro čínské investice, za poslední roky ale žádná velká nepřitekla

Osm let nepřetržitě už mění Viktor Orbán tvář Maďarska i jeho zahraniční politiky. Není moc témat, na kterých se premiér kritizovaný za autoritářství shodne s opozicí, jedním takovým je ale Čína. Na rozdíl od Česka jsou totiž maďarští politici v zásadě zajedno – Peking podle nich není hrozbou, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org budapešťský analytik Tamás Matura.

„Maďarsko se cítí být bránou pro čínské investice ve střední Evropě. Ty jdou ale zatím hlavně do akvizic, a ne do vytváření pracovních míst,“ říká Matura, podle kterého ale Čína zatím v Maďarsku proinvestovala až necelý trojnásobek toho, co v Česku. Pocit Budapešti, že má s Pekingem privilegované vztahy, má tak určitý reálný základ

Ve srovnání s dalšími státy Visegrádské čtyřky (ČR, SR, Polsko) má Maďarsko silnou čínskou komunitu, která podle Matury láká do země giganty jako Bank of China i řadu menších čínských firem.

I proto si Matura nemyslí, že Orbánova vláda přistoupí na jednotný screening možných rizik ruských a čínských investic do strategických odvětví, jak ho prosazuje EU v čele s Německem a Francií.

Před víc než rokem vláda navrhla čistě maďarský model screeningu. Na základě dosavadních zkušeností by mě překvapilo, kdyby Maďarsko podpořilo v téhle otázce jednotný celounijní postup,“ říká.

Investice ano, ale trochu „zaprášené“

Jak se maďarští politici staví k Číně? Je velký rozdíl mezi Orbánovou vládou a opozicí?

V něčem je to podobné jako v Česku. Silný lídr, v případě Maďarska premiér, v případě Česka prezident, podporuje politiku Číny. Rozdíl je v tom, že v Česku se o Číně vede vášnivá debata, ten přístup je víc fragmentovaný. Naopak v Maďarsku je to hodně jednostranné a dokonce i opozice má pročínský přístup – ne nutně v tom smyslu, že by podporovala Orbánovy kroky vůči Číně, ale zkrátka zastává názor, že Čína je důležitá.

Sám Orbán dělá všechno proto, aby vztahy s Čínou byly co nejlepší. Otázkou je, jestli je to jen z ekonomických důvodů, to platilo možná před takovými pěti, šesti lety. Teď to spíš vypadá, že Orbán v Číně vidí spojence, který může Maďarsko podpořit, třeba i proti Evropské unii. Není ale jisté, že Čína na tuhle hru přistoupí, nezdá se mi, že by chtěla být protiváhou Bruselu, protože vztahy s EU jsou pro Peking nesrovnatelně důležitější než vztahy s Maďarskem.

Má vstřícnost vůči Číně nějaký reálný pozitivní dopad na maďarskou ekonomiku?

Když si vezmete „politické investice“ Maďarska v Číně, které Budapešť dělala někdy i proti vůli Bruselu a jeho spojenců, tedy hlavně Německa, ten bezprostřední dopad vidět není – zatím. Zkrátka ekonomické vztahy Peking-Budapešť výrazně zaostávají za těmi politickými.

CEFC v Česku

A čínské investice v Maďarsku? Český prezident Zeman ještě nedávno sliboval investice Číny v ČR ve výši zhruba 100 miliard korun, proinvestovaná je ale zatím sotva čtvrtina…

Maďarsko bylo zatím cílem většiny čínských investic v regionu střední Evropy. Celkově Čína v zemi investovala něco mezi dvěma a třemi miliardami dolarů (až zhruba 64 miliard korun, pozn. red.), to je poměrně hodně. Většina z těch peněz ale přitekla ještě před nástupem Orbánových vlád v roce 2010. Za posledních řekněme šest let jsme žádné velké čínské investice v Maďarsku neviděli.

Něco jako CEFC? Nemáme

Jaké konkrétní investiční projekty Číňané v Maďarsku financovali?

Je zásadní rozdíl mezi tím, čeho chce investicemi ve střední Evropě dosáhnout Čína, a čeho by skrze čínské investice chtěly dosáhnout samotné středoevropské státy. Střední Evropa chce investice „na zelené louce“, vytváření pracovních míst, snižování nezaměstnanosti a příliv technologií. Číňané by tu ale rádi investovali hlavně do infrastruktury, a to se jim zatím v rámci členských států Evropské unie nedaří. Úspěšní jsou v zemích mimo EU na Balkáně, v Srbsku nebo Černé Hoře.

V Maďarsku tak zatím sázejí hlavně na nákupy – koupili si třeba velkou chemičku BorsodChem (koupila ji čínská skupina Wanhua. BorsodChem působí i v České republice, pozn.red.), v Maďarsku investovaly v oblasti služeb taky technologické společnosti Huawei a ZTE, ale nebyly to investice do výroby. Podobný styl čínských akvizic vidíme i v jiných zemích regionu.

CITIC

V Česku se většina čínských investic pojí se skupinou CEFC. Má i Maďarsko nějaké „synonymum“ pro investice z Číny, jako je právě CEFC pro ČR?

Čínské investice jsou v Maďarsku hodně koncentrované, stojí za nimi vlastně jen tři hlavní investoři, ale něco jako CEFC tam není. Maďarsko je sice středoevropským sídlem Bank of China, takže témata jako finanční trh a internacionalizace jüanu, aby se stal světovou měnou, jsou důležitá. V Maďarsku funguje první regionální clearingové centrum pro jüan. Ale to stále nejsou investiční aktivity Číny v Maďarsku.

Evropská unie v čele s Německem a Francií tlačí na spuštění screeningového mechanismu, který by posuzoval rizikovost budoucích ruských nebo čínských investic do strategických odvětví. Jak se na tenhle plán dívá Viktor Orbán?

O tom se v maďarské politice vlastně nemluví. Před víc než rokem maďarská vláda představila návrh na podobný screeningový mechanismus nikoli na úrovni EU, ale na úrovni Maďarska. Neslyšel jsem o tom, že by se Orbánův kabinet nějak vyjadřoval k nadnárodnímu screeningu. A na základě dosavadních zkušeností by mě překvapilo, kdyby Maďarsko podpořilo v téhle otázce jednotný celounijní postup.

Číňané táhnou

Čínský projekt nové Hedvábné stezky, který Peking prezentuje jako jedinečnou šanci, jak oživit obchod Číny s Evropou i Afrikou, ale kritici v něm vidí nástroj na posilování čínského vlivu ve světě, má tedy v Maďarsku silné zastánce?

Ano, Maďarsko bylo vůbec první zemí v Evropě, která podepsala memorandum o spolupráci v projektu nové Hedvábné stezky. Maďarsko se vidí – stejně jako jiné státy regionu – jako brána nebo most pro čínské investice směrem do Evropy. Navíc Budapešť souhlasila s vybudováním či modernizací železniční tratě Budapešť-Bělehrad, s případným prodloužením až do řeckého přístavu Pireus (i ten si koupili Číňané, pozn.red.). Momentálně ale v tomhle projektu vidím hlavně prosazování čínských zájmů, a ne těch maďarských.

Čína není jediná velmoc, o jejíž přízeň se Viktor Orbán uchází. Podobné je to i s Ruskem, které třeba poskytlo finance na dostavbu jaderné elektrárny Paks. Jak se Orbán staví k Moskvě, je to v něčem jiný přístup než vůči Pekingu?

Ani Čína, ani Rusko nejsou v maďarské veřejné debatě brány jako hrozby. Je to tedy jiné než třeba v Polsku, kde Rusko je hrozbou, a Čína ne. Ruský a čínský přístup ke státům střední Evropy je taky naprosto odlišný. Rusko tu má geopolitické zájmy, Čína ne. Přístup Pekingu je tak orientovaný hlavně na ekonomiku, i když vidíme, že se postupně snaží posilovat i svůj politický vliv v regionu. Na rozdíl od Číny, kterou Orbán používá jako páku proti EU, jsem nikdy vládu v Maďarsku neslyšel zmínit Rusko jako důležitého partnera, který by byl protiváhou unie.

Maďarsko má na rozdíl třeba od Česka či Slovenska výraznější čínskou komunitu. Hraje to nějakou roli při prosazování čínských zájmů v Maďarsku nebo v tom, jak se premiér Orbán k Pekingu chová?

Ve vysoké politice v Maďarsku čínská komunita myslím nehraje zásadní roli. Dlouhodobě je to ale důležitý faktor, který podle mě stál i za tím, že do Maďarska přišla Bank of China a řada čínských firem nebo že v Maďarsku byla první a dlouho i jediná čínská dvojjazyčná škola v regionu. V nejvyšší politice tedy roli čínské menšiny nevidím, ale v každodenním maďarsko-čínském byznysu ano.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.