Články odjinud

Makedonci před klíčovým referendem bojují s dezinformacemi. Stojí za nimi Rusko, tvrdí Západ

Makedonci před klíčovým referendem bojují s dezinformacemi. Stojí za nimi Rusko, tvrdí Západ

Makedonci se připravují na klíčové referendum o své budoucnosti. Na konci září budou hlasovat o změně názvu země na Republika Severní Makedonie. To by jim potenciálně mohlo otevřít dveře do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Možné další rozšíření NATO je ale trnem v oku Rusku. To podle západních představitelů rozjelo masivní dezinformační kampaň s cílem referendum zneplatnit.

„Spalte své lístky,“ vyzývají makedonské voliče příspěvky na sociální síti Facebook. Stovky nových stránek volají po bojkotu referenda. „Google může na základě volby vyřadit makedonštinu ze seznamu rozpoznávaných jazyků,“ varoval jeden z lživých článků snažících se v obyvatelích balkánského státu přiživovat strach z budoucnosti v případě odsouhlasení změny názvu.

Kdo dezinformace šíří? Západní státníci i představitelé Makedonie obviňují Rusko. S teorií, že se Moskva snaží referendum ovlivnit, přišel například americký ministr obrany Jim Mattis a přidal se k němu i šéf NATO Jens Stoltenberg. „Vidíme, že se Rusko snaží vměšovat, šířit dezinformace,“ uvedl Stoltenberg.

Ruské vyhrožování a fotbaloví chuligáni jako pěšáci dezinformační bitvy

Podle amerických zpravodajských služeb se Rusko snaží do svých aktivit zapojovat i některé zdánlivě nepolitické skupiny. Kromě sociálních sítí, kde západní diplomaté objevují každý den až 40 nových stránek, se angažuje například mezi motocyklovými gangy a fotbalovými fanoušky, kteří změnu názvu odmítají.

Právě fotbaloví chuligáni byli na počátku nedávné diplomatické přestřelky mezi Moskvou a Skopje. Letos na jaře, ještě během horké fáze jednání Makedonie s Řeckem, protestovala proti přejmenování země jedna skupina fotbalových fanatiků. Před budovou parlamentu došlo k jejímu střetu s policií.

Události se rychle chopily dezinformační weby a konspirátoři, kteří tím ilustrovali brutalitu místní policie. Například vzali starou fotografii zachycující domácí násilí na jedné známé zpěvačce a snažili se tvrdit, že byla zmlácena policií.

Makedonský premiér Zoran Zaev následně obvinil Rusko a vykázal jednoho kremelského diplomata. Od ruského velvyslance ve Skopje Olega Ščerbaka se mu dostalo odpovědi plné vyhrůžek. „Pokud dojde ke konfliktu mezi Ruskem a NATO, budete plnit roli legitimního cíle,“ varoval ambasador.

Kreml vměšování odmítá, Makedonii v NATO si ale nepřeje

Čelit ruskému vlivu se Západ snaží různými způsoby. Americký Kongres už minulý rok v lednu schválil finanční pomoc na boj proti dezinformacím. Makedonie měla dostat 8 milionů dolarů (asi 175 milionů korun). Peníze ale do země dlouho nepřicházely. Pomoc v boji s propagandou nabídlo nyní také NATO a před referendem se snaží též samotní politici. V pondělí do země přijel Mattis, už dříve se v hlavním městě Skopje ukázali i Stoltenberg nebo německá kancléřka Angela Merkelová.

Kreml vměšování do referenda popírá a obviňovat jej na rozdíl od řeckých a západních politiků zatím nechce ani Zaev. Není to ale poprvé, co se o snaze Moskvy ovlivnit rozhodování voličů mluví. Ve Spojených státech stále probíhá vyšetřování údajného ruského vlivu na prezidentské volby před dvěma lety, podezření ze zásahů do hlasování se řešilo také v Británii (referendum o vystoupení z EU) nebo Francii (loňské prezidentské volby).

Proruské dezinformační weby minulý rok výrazně promluvily i do českých parlamentních voleb, když mezi voliče rozšířily téma zásob lithia a jejich údajného převedení do cizích rukou. Kauza výrazně poškodila ČSSD a pomohla k dobrým výsledkům hnutí ANO nebo SPD Tomia Okamury. Po volbách se lithium řešit přestalo, premiér Andrej Babiš prohlásil memorandum s australskými těžaři za neplatné a o dalších krocích nemluví.

Rusko se nijak netají zájmem na neúspěchu vyjednávání mezi Řeckem a Makedonií. Obává se další expanze NATO na Balkánském poloostrově a ztráty svého vlivu v zemích bývalé Jugoslávie. Členství Makedonie v NATO a dalších západních strukturách přitom dlouhé roky blokovalo především Řecko, které neuznávalo dosavadní název země.

Převládne touha po vstupu do NATO a EU nad národní hrdostí?

V Řecku panuje přesvědčení, že označení Makedonie je součástí helénské kultury a patří výlučně regionu na severu země, nikoli cizímu státu. Kvůli neshodám je Makedonie například v OSN a při jiných oficiálních příležitostech uváděna jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Lidé žijící v Makedonii si ale nikdy v životě neříkali jinak než Makedonci.

Mezi obyvateli bývalé jugoslávské republiky nepanuje z přejmenování země nadšení. Tvrdí, že nikdo zvenčí by jim neměl nařizovat, jaký název jejich stát ponese. Jenže zároveň vidí, že urovnáním sporů a přijetím nového označení Republika Severní Makedonie se zvýší šance na vstup Makedonie do NATO a EU.

Tuto kartu se snaží hrát také makedonská vláda. Premiér Zaev věří, že právě touha po členství v NATO a EU mezi Makedonci převáží. Ostatně i otázka, na kterou budou voliči 30. září odpovídat zní: „Jste za členství v NATO a EU a přijímáte dohodu o názvu mezi Makedonií a Řeckem?“

Podle sprnového průzkumu zatím vedou příznivci dohody, kterých je více než 40 procent. Od července však stoupl počet odpůrců z 22 na 35 procent. Zbytek neví, jak se rozhodne (9,2 procenta), nebo hlasovat nehodlá (12,4 procent). Právě o rozšíření poslední skupiny se snaží dezinformační kampaně. Pokud k urnám nepřijde alespoň polovina všech oprávněných voličů, referendum bude neplatné. Ačkoli je jen konzultativní, jeho výsledek bude zásadní pro rozhodování parlamentu.

V případě, že Makedonci poslední zářijovou neděli změnu názvu posvětí a výsledek referenda se následně promítne i do ústavy země, bude řada na Řecku. Také jeho parlament musí dohodu mezi Aténami a Skopje odsouhlasit. Jestliže se tak stane, NATO už dalo najevo, že Makedonii může do několika měsíců přijmout mezi sebe. V regionu by tak bez vazeb na alianci zůstalo už jen Srbsko.

Do Evropské unie by vedla delší cesta. Přístupový proces je podstatně komplikovanější. Evropská komise ale letos na jaře doporučila zahájit s Makedonií přístupové rozhovory. Kandidátem na členství je Skopje už od roku 2005, posun v jednáních ale dlouho blokovaly právě spory o oficiální název země. EU ale také požaduje, aby dvoumilionový balkánský stát pokračoval v reformách státní správy, zpravodajských služeb nebo v boji proti korupci.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud