Makedonie po patovém referendu: Problém s názvem zůstává, napětí v zemi poroste a hrozí nové volby | info.cz

Články odjinud

Makedonie po patovém referendu: Problém s názvem zůstává, napětí v zemi poroste a hrozí nové volby

Makedonie stále zůstává problematickou zemí Balkánu a místem střetu Ruska a Západu. Nedělnímu referendu o změně názvu státu, které mělo v důsledku vést ke vstupu do NATO, zasadila smrtící ránu nízká účast voličů. Jde o výhru opozice, po které zřejmě budou následovat předčasné volby.

Nedělní referendum v Makedonii, které někteří komentátoři označovali jako nejdůležitější hlasování na Balkáně od rozpadu Jugoslávie, neskončilo, jak většina z analytiků předpokládala. Makedonci sice odsouhlasili devadesátiprocentní většinou hlasujících změnu názvu své země z Makedonie na Severní Makedonii, ale samotného referenda se zúčastnilo pouze něco přes třetinu oprávněných voličů. Není tak podle zákona platné a hlavně nebude mít takový politický dopad, jak se předpokládalo. Neotevře tedy Makedonii dveře do NATO a Evropské unie. A země sama zůstane – jak ji označil v roce 2015 tehdejší americký ministr zahraničí John Kerry – „linií palby“ mezi Ruskem a Západem.

O co jde? Makedonie, která získala nezávislost po rozpadu Jugoslávie v roce 1991, se snaží stát se členem Evropské unie a Severoatlantické aliance. Malou, dvoumilionovou, ale strategicky důležitou zemi od toho dlouhodobě odrazuje Rusko, které využívá všechny prostředky včetně dezinformační kampaně. Hlavním problémem ale není Moskva, nýbrž sousední Řecko, samo člen NATO i EU, které podobné snahy brzdí.

Atény požadují změnu názvu 'Makedonie', protože ten se podle tamních politiků váže k jejich státu. Makedonie by prý se svým názvem mohla požadovat část řeckého území. Řecko proto brání vstupu země do EU i NATO. Do OSN se dostala kvůli vytrvalému nátlaku Atén jen tak, že se do roku 1993 oficiálně jmenovala Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Letos v červnu se ale makedonský premiér Zoran Zaev se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem dohodl na kompromisu: Makedonie se bude jmenovat Severní Makedonie a Řecko na oplátku přestane blokovat její přístup do mezinárodních organizací. Neformálně Makedonci Aténám zároveň slíbili, že omezí své odkazy na Alexandra Makedonského, nebudou všude stavět jeho sochy a pojmenovávat po něm významné budovy. Optimistická dohoda ale nezáleží jen na premiérech. Změnu názvu musí nejprve schválit makedonský parlament a to dvoutřetinovou většinou všech zástupců lidu, protože jde o změnu ústavy. Současná vláda má přitom v parlamentu jen 67 ze 120 poslanců a tak musí spoléhat na pomoc opozice. K tomu mělo pomoci nedělní referendum.

Hlas voličů pro změnu názvu země v referendu měl být jasným signálem i pro opoziční poslance, aby měli jasno, co si lidé myslí  a co oni mají dělat, pokud chtějí být znovuzvoleni. O výsledku referenda – tedy o tom, že se většina vysloví ANO – nikdo nepochyboval. Otázka v referendu totiž zněla: „Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody s Řeckem?“ Vzhledem k tomu, že podle posledních průzkumů veřejného mínění je 83 procent Makedonců pro členství země v EU a 77 procent pro členství v Severoatlantické alianci, bylo jasné, že proti bude hlasovat jen málokdo. Ani opozice si netroufla dělat kampaň pro možnost NE. Místo toho hlavní opoziční strana VMRO DPMNE označovaná za nacionalistickou navrhovala bojkot plebiscitu.

Nakonec se referenda zúčastnilo jen 36 procent všech voličů a tím pádem je podle zákona, který požaduje více než padesátiprocentní účast, neplatné. Ti, co referendum bojkotovali, svoji neúčast zdůvodňovali tím, že nechtějí do EU a NATO „vstoupit zadním vchodem“ a že nejsou žádní „Severní Makedonci“ ale „Makedonci“. Podle představitelů VMRO DPMNE zamítnutí stávající dohody navíc umožní makedonské vládě vyjednat s Řeckem novou a lepší. To je ale nepravděpodobné – řečtí politici jsou totiž napadáni vlastními nacionalisty a už nemají moc kam ustoupit. I současnou dohodu budou mít problém protlačit ve vlastním parlamentu.

Makedonský premiér Zaev se proto teď tváří, že všechno je v pořádku. V jeho podání zkrátka většina lidí, kteří se zapojili, hlasovala pro změnu a tak bude s jejím prosazováním pokračovat. I když samo referendum bylo nezávazné. Západní politici mu přitom tleskají. Výsledky hlasování uvítal například komisař EU pro rozšíření Johannes Hahn, který je označil za širokou podporu pro „euroatlantické směřování Makedonie“, nebo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který napsal, že po „ano“ jsou „dveře NATO otevřeny“. Ve skutečnosti ale dohoda o novém názvu země v makedonském parlamentu nejspíš neprojde a Zaev už prohlásil, že v tom případě vypíše na listopad předčasné volby. Zda dopadnou v jeho prospěch, není vůbec jisté.

Jisté je naopak to, že v Makedonii poroste nacionalismus a napětí mezi zastánci východní a západní orientace země. Do toho se bude snažit posílit svůj vliv Rusko, které právě na západním Balkáně zápasí s EU a NATO a jehož velvyslanec vyhrožuje, že pokud se vztahy mezi Ruskem a Západem dále zhorší, Makedonie se může stát „legitimním cílem“ ruského úderu. Poroste zřejmě i etnické napětí. V nedělním referendu hlasovali pro zejména etničtí Albánci, kteří tvoří jednu čtvrtinu obyvatel země. Pokud to bude vypadat, že Makedonie nesměřuje do EU a NATO, budou se cítit zrazeni, a mohou se podle některých analytiků obrátit proti makedonské většině. „Připomíná to situaci na Ukrajině a může to destabilizovat zemi,“ varoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa bývalý makedonský ministr zahraničí Denko Maleski s odkazem na situaci na Ukrajině před ruskou intervencí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud