Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Makedonie po patovém referendu: Problém s názvem zůstává, napětí v zemi poroste a hrozí nové volby

Makedonie po patovém referendu: Problém s názvem zůstává, napětí v zemi poroste a hrozí nové volby

Makedonie stále zůstává problematickou zemí Balkánu a místem střetu Ruska a Západu. Nedělnímu referendu o změně názvu státu, které mělo v důsledku vést ke vstupu do NATO, zasadila smrtící ránu nízká účast voličů. Jde o výhru opozice, po které zřejmě budou následovat předčasné volby.

Nedělní referendum v Makedonii, které někteří komentátoři označovali jako nejdůležitější hlasování na Balkáně od rozpadu Jugoslávie, neskončilo, jak většina z analytiků předpokládala. Makedonci sice odsouhlasili devadesátiprocentní většinou hlasujících změnu názvu své země z Makedonie na Severní Makedonii, ale samotného referenda se zúčastnilo pouze něco přes třetinu oprávněných voličů. Není tak podle zákona platné a hlavně nebude mít takový politický dopad, jak se předpokládalo. Neotevře tedy Makedonii dveře do NATO a Evropské unie. A země sama zůstane – jak ji označil v roce 2015 tehdejší americký ministr zahraničí John Kerry – „linií palby“ mezi Ruskem a Západem.

O co jde? Makedonie, která získala nezávislost po rozpadu Jugoslávie v roce 1991, se snaží stát se členem Evropské unie a Severoatlantické aliance. Malou, dvoumilionovou, ale strategicky důležitou zemi od toho dlouhodobě odrazuje Rusko, které využívá všechny prostředky včetně dezinformační kampaně. Hlavním problémem ale není Moskva, nýbrž sousední Řecko, samo člen NATO i EU, které podobné snahy brzdí.

Atény požadují změnu názvu 'Makedonie', protože ten se podle tamních politiků váže k jejich státu. Makedonie by prý se svým názvem mohla požadovat část řeckého území. Řecko proto brání vstupu země do EU i NATO. Do OSN se dostala kvůli vytrvalému nátlaku Atén jen tak, že se do roku 1993 oficiálně jmenovala Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Letos v červnu se ale makedonský premiér Zoran Zaev se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem dohodl na kompromisu: Makedonie se bude jmenovat Severní Makedonie a Řecko na oplátku přestane blokovat její přístup do mezinárodních organizací. Neformálně Makedonci Aténám zároveň slíbili, že omezí své odkazy na Alexandra Makedonského, nebudou všude stavět jeho sochy a pojmenovávat po něm významné budovy. Optimistická dohoda ale nezáleží jen na premiérech. Změnu názvu musí nejprve schválit makedonský parlament a to dvoutřetinovou většinou všech zástupců lidu, protože jde o změnu ústavy. Současná vláda má přitom v parlamentu jen 67 ze 120 poslanců a tak musí spoléhat na pomoc opozice. K tomu mělo pomoci nedělní referendum.

Hlas voličů pro změnu názvu země v referendu měl být jasným signálem i pro opoziční poslance, aby měli jasno, co si lidé myslí  a co oni mají dělat, pokud chtějí být znovuzvoleni. O výsledku referenda – tedy o tom, že se většina vysloví ANO – nikdo nepochyboval. Otázka v referendu totiž zněla: „Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody s Řeckem?“ Vzhledem k tomu, že podle posledních průzkumů veřejného mínění je 83 procent Makedonců pro členství země v EU a 77 procent pro členství v Severoatlantické alianci, bylo jasné, že proti bude hlasovat jen málokdo. Ani opozice si netroufla dělat kampaň pro možnost NE. Místo toho hlavní opoziční strana VMRO DPMNE označovaná za nacionalistickou navrhovala bojkot plebiscitu.

Nakonec se referenda zúčastnilo jen 36 procent všech voličů a tím pádem je podle zákona, který požaduje více než padesátiprocentní účast, neplatné. Ti, co referendum bojkotovali, svoji neúčast zdůvodňovali tím, že nechtějí do EU a NATO „vstoupit zadním vchodem“ a že nejsou žádní „Severní Makedonci“ ale „Makedonci“. Podle představitelů VMRO DPMNE zamítnutí stávající dohody navíc umožní makedonské vládě vyjednat s Řeckem novou a lepší. To je ale nepravděpodobné – řečtí politici jsou totiž napadáni vlastními nacionalisty a už nemají moc kam ustoupit. I současnou dohodu budou mít problém protlačit ve vlastním parlamentu.

Makedonský premiér Zaev se proto teď tváří, že všechno je v pořádku. V jeho podání zkrátka většina lidí, kteří se zapojili, hlasovala pro změnu a tak bude s jejím prosazováním pokračovat. I když samo referendum bylo nezávazné. Západní politici mu přitom tleskají. Výsledky hlasování uvítal například komisař EU pro rozšíření Johannes Hahn, který je označil za širokou podporu pro „euroatlantické směřování Makedonie“, nebo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který napsal, že po „ano“ jsou „dveře NATO otevřeny“. Ve skutečnosti ale dohoda o novém názvu země v makedonském parlamentu nejspíš neprojde a Zaev už prohlásil, že v tom případě vypíše na listopad předčasné volby. Zda dopadnou v jeho prospěch, není vůbec jisté.

Jisté je naopak to, že v Makedonii poroste nacionalismus a napětí mezi zastánci východní a západní orientace země. Do toho se bude snažit posílit svůj vliv Rusko, které právě na západním Balkáně zápasí s EU a NATO a jehož velvyslanec vyhrožuje, že pokud se vztahy mezi Ruskem a Západem dále zhorší, Makedonie se může stát „legitimním cílem“ ruského úderu. Poroste zřejmě i etnické napětí. V nedělním referendu hlasovali pro zejména etničtí Albánci, kteří tvoří jednu čtvrtinu obyvatel země. Pokud to bude vypadat, že Makedonie nesměřuje do EU a NATO, budou se cítit zrazeni, a mohou se podle některých analytiků obrátit proti makedonské většině. „Připomíná to situaci na Ukrajině a může to destabilizovat zemi,“ varoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa bývalý makedonský ministr zahraničí Denko Maleski s odkazem na situaci na Ukrajině před ruskou intervencí.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1