Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Malí džihádisté s belgickým občanstvím: U Islámského státu je stovka dětí z EU, cvičí je k boji

Malí džihádisté s belgickým občanstvím: U Islámského státu je stovka dětí z EU, cvičí je k boji

V Sýrii a Iráku je nejméně stovka dětí, jejichž alespoň jeden rodič je belgickým občanem. Napsal to dnes deník De Standaard s odvoláním na údaje belgického vládního protiteroristického koordinačního střediska OCAM. Asi 60 procent z nich nikdy Belgii nevidělo a narodily se uprostřed syrského konfliktu.

Jen pětině je více než devět let a byly do oblasti, obvykle na území ovládané teroristickou organizací Islámský stát, dovezeny svými radikalizovanými rodiči. Belgický poslanec Jean-Jacques De Gucht podle listu upozornil, že tyto děti jsou islamisty indoktrinovány vzděláním podle pravidel šaríi. „Dělají je imunní vůči násilí, někdy se už v pěti letech učí zacházet se zbraněmi. Od devíti let jsou chlapci posíláni do výcvikových táborů," cituje De Standaard poslance.

Belgické úřady podle ministra spravedlnosti Koena Geense dělají úřady vše pro to, aby o návratech dětí džihádistů věděly. „Federální policie i služby pro práci s mládeží jsou informovány ihned, jak se o možném návratu takového dítěte dozvíme," uvedl ministr.

Nezletilí, kteří se sami rozhodli vydat do Sýrie či Iráku jako bojovníci, jsou po návratu pokládáni za bezpečnostní riziko. V Belgii jsou podle ministra tři takové případy. Děti, které se vrátí spolu s matkou a radikalizované nejsou, vnímají belgické úřady jako děti z rizikového prostředí. Soud pro mladistvé může, pokud rodiče s úřady nespolupracují, rozhodnout i o jejich předání do náhradní péče. Dítě má nárok na belgické občanství, pokud je belgickým občanem jeden z jeho rodičů.

Podle OCAM je nyní v zemi 21 dětí, které nějakou dobu žily mezi islamisty v konfliktních oblastech Blízkého východu. Jsou mezi nimi dvě děti mladší než dva a půl roku, který nyní už šest měsíců tráví s matkou ve vězení v Bruggách. Do Belgie se žena vrátila jen týden po narození svého mladšího dítěte. Její právník uvádí, že žena do Sýrie odjela z lásky a vrátila se poté, co jí islamistický radikalismus odmítla. Ve vazbě ale v Belgii zůstává kvůli podezření z příslušnosti k teroristické organizaci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1