„Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ Padesát let od americké mise na Měsíc

Jsou události, které si dobře pamatujeme i po desítkách let. Události, u nichž lidé, kteří v té době žili, nikdy nezapomenou, co dělali, respektive kde a s kým byli. Američané zažili v minulém století takových „historických momentů“ hned několik. K nejznámějším z nich, k těm z kategorie tragických, patří například zavraždění prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v Dallasu 22. listopadu 1963 či hudebníka Johna Lennona v New Yorku 8. prosince 1980. Do téže kategorie, ale k těm radostným, patří finální fáze projektu Apollo 11, která vyvrcholila vystoupením astronautů Neila Armstronga a Buzze Aldrina na Měsíc. Přesně před padesáti lety, 16. července 1969, mise nazvaná Apollo 11 začala.

Počátky závodů o ovládnutí vesmíru, jejichž součástí tento projekt byl, spadají do doby po skončení druhé světové války, přesněji řečeno do prvních let tzv. studené války, jak se nazývalo bezmála půlstoletí trvající soupeření mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem (a jejich spojenci). Tento střet se odehrával jak na poli mezinárodněpolitickém a vojenském, tak ve sféře ekonomické, kulturní, sportovní a, v neposlední řadě, vědecké. A právě sem, v úzké spojitosti s rozvojem tzv. vojensko-průmyslových komplexů obou dvou supervelmocí, patřil i boj o „ovládnutí“ vesmíru.

Naplno, se vším všudy, začal v polovině padesátých let minulého století poté, co Američané a krátce po nich i Sověti oznámili, že brzy vyšlou na oběžnou dráhu umělou družici Země. Skutečnost, že to jako první nedokázali oni, nýbrž – 4. října 1957 pod jménem Sputnik 1 – podceňovaní Sověti, Američany bez přehánění šokovala, a to tím spíš, že krátce nato vypustili Sověti i druhou umělou družici, Sputnik 2, s dnes již legendárním psem Lajkou na palubě. „Bylo to tak zahanbující, že jsme tomu nemohli uvěřit; jak to jen mohli dokázat dříve než my?“, vzpomínal po mnoha letech, už s ironickým úsměvem na tváři, můj starší přítel z Denveru. Americké přípravy v té době sice již finišovaly, k úspěšnému vyslání družice Explorer 1 na oběžnou dráhu nicméně došlo „až“ 31. ledna 1958. První kolo tak Sověti vyhráli.

Kovář: Odvrácená tvář letního Jadranu je temná a plná krve

sinfin.digital