Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Máme vám dát prášek?“ Obviňování Rusů z hackerských útoků je podle Putina hysterie

„Máme vám dát prášek?“ Obviňování Rusů z hackerských útoků je podle Putina hysterie

Ruský prezident Vladimir Putin už má dost obviňování jeho země z hackerských útoků během amerických prezidentských voleb. Na ekonomickém fóru v Petrohradě všechna nařčení označil za „zbytečná a škodlivá“ pro mezinárodní vztahy. Výhra Donalda Trumpa je podle něj výsledkem úspěšné volební strategie, hackerské útoky s tím proto nemají co dělat. Neustálé obviňování od demokratů dokonce přirovnal k antisemitismu. 

„Problém není tady, problém je v americké politice. Trumpův tým byl během volební kampaně efektivnější,“ prohlásil Putin v Petrohradě. „Upřímně jsem si někdy sám říkal, že ten chlap zachází daleko, ale ukázalo se, že měl pravdu: našel přístup k těm skupinám obyvatel a voličů, se kterými počítal, a oni přišli a volili ho,“ dodal podle deníku The Guardian ruský prezident.

Tým kandidátky demokratů Hillary Clintonové podle něj obviňoval Rusy, místo aby hledal chyby ve vlastních řadách. „Je jednodušší říct, že 'my neneseme vinu, Rusové jsou na vině'. Připomíná mi to antisemitismus: Židé jsou vinni za všechno.“

Tvrzení, že se Moskva snažila prostřednictvím hackerských útoků ovlivnit americké prezidentské volby, označil za „zbytečná a škodlivá“. Tento „pokus řešit vnitřní politické problémy pomocí nástrojů zahraniční politiky“ prý poškozuje mezinárodní vztahy.

Americké zpravodajské služby obviňují ruské špiony z hackerských útoků na širokou škálu amerických agentur a institucí, které se měly odehrát během předvolební kampaně. Dvě ruské zpravodajské služby KGB a FSB podle nich stojí také za nabouráním se do emailů demokratické strany, jejichž obsah pak údajně zveřejnily na serveru WikiLeaks. Kdo informace dostal na veřejnost, ale podle Putina není důležité. Záleží prý spíš na jejich podstatě.

Když se ho novináři zeptali na potvrzená setkání ruských představitelů s členy Trumpova týmu, která proběhla v době kampaně, Putin odpověděl, že si jen vyměňovali „obecná slova o budování vztahů“ a obviňování z uzavření tajné dohody označil za „hysterii“, se kterou novináři podle něj nemohou přestat. „Máme vám dát nějakou pilulku? Máte někdo prášek?,“ vtipkoval Putin na účet novinářky z NBC News, čímž rozesmál i indického premiéra Nárendru Módího, který seděl vedle něj.

Putin během zasedání ekonomického fóra v Petrohradě také odsoudil rozhodnutí Trumpa odstoupit z pařížské klimatické dohody. „My zde jaksi nemáme pocit, že teplota skutečně stoupá, ale měli bychom být prezidentu Trumpovi vděční. V Moskvě dnes byl sníh, tady je deštivo a chladno – teď můžeme za tohle všechno vinit jeho a americký imperialismus,“ přidal Putin další z řady vtipů.

Humor mu však došel, když došlo na Trumpův požadavek, aby členské státy NATO začaly plnit závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. „Pokud neplánují někoho napadnout, proč pak zvyšovat výdaje? To nás samozřejmě znepokojuje,“ dodal Putin.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1