Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Manhattan, Bílý dům... Analytici zkoumali, kam by „rakeťák Kim“ vystřelil jaderné hlavice nejdřív

Pokud by se Severní Korea rozhodla použít své jaderné zbraně, jejími hlavními cíli by byl Manhattan, Bílý dům a Pentagon. Vyplývá to z analýzy think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR), který zkoumal principy oficiálně neexistující jaderné doktríny KLDR. Mezi dalšími cíli severokorejských jaderných raket by byla hlavní americká města, Soul či ostrov Guam, uvedl think-tank.

Vzájemné výhrůžky a osočování se mezi KLDR a USA drží svět v napětí už celou řadu měsíců. „Malý rakeťák“, jak vůdci totalitní Koreji přezdívá americký prezident Donald Trump, sní o tom, že Američanům s hrozivými následky demonstruje svůj jaderný arzenál.

Do jaké míry je tato hrozba skutečná nyní zkoumal think-tank ECFR, který se na základě svých zdrojů a nepřímých náznaků analyzoval jadernou doktrínu severokorejského režimu. Ten prý totiž žádný oficiální soubor pravidel, jak bude postupovat během případného konfliktu, s největší pravděpodobností nemá.

Studie think-tanku se soustředí především na několik aspektů severokorejského jaderného programu. Soudí, že Pchjongjang je odhodlaný použít své jaderné zbraně v případě, že Západ na KLDR zaútočí či jinak ohrozí přežití tamního režimu.

Dále ECFR zjistil, že KLDR se snaží svůj jaderný arzenál prezentovat spíše pro obranné než pro útočné aktivity. A za třetí Severní Korea nerozlišuje, zda použije jaderné zbraně vůči civilnímu či proti vojenskému objektu. Režimu je tak údajně jedno, zda vybombarduje vojenskou základnu, nebo menší město. „Severní Korea navíc nemá žádný koherentní plán, co bude následovat po použití jaderných zbraní. Jinými slovy – ani nezvažuje v takovémto případě vojenské vítězství,“ tvrdí dokument.

Dokument také přináší možný seznam cílů naznačující schéma případného úderu. Nejedná se o oficiální uniklý dokument, ale o analýzu:

  • USA
  • Nejdůležitější americká města
  • Manhattan
  • Bílý dům
  • Pentagon
  • Americké základny v Tichomoří

Pozoruhodné na tomto seznamu je, že vyšší prioritu dává hustě zalidněným oblastem a místům se symbolickým významem, než lokacím, které by pro KLDR představovaly vojenskou hrozbu. Tichomořské základny a letadlové lodi jsou až na nižších pozicích spolu s jihokorejskými a japonskými cíli.

ECFR rovněž navrhuje, jak mohou evropské vlády a instituce snížit riziko ozbrojeného konfliktu se Severní Koreou. Mezi možnostmi je například posílení sankcí vůči KLDR, ale i přijetí opatření vůči třetím zemím, které by mohly KLDR pomoci ustavené sankce obcházet. To byl ještě donedávna třeba příklad Číny, hlavního spojence KLDR. Podle think-tanku by rovněž bylo přínosné vytvoření platformy, která by zkoumala krizové scénáře, aby se snížilo riziko nedorozumění mezi jednotlivými aktéry.

Analýza také zmiňuje, že se Severní Korea pod Kim Čong-unem svých jaderných zbraní neplánuje vzdát. To je nový prvek, který do politiky KLDR přinesl právě její současný lídr, který dal jasně najevo, že tento scénář není na stole. Je dost pravděpodobné, že si tuto taktiku Kim Čong-un osvojil poté, co viděl, jak dopadli diktátoři Saddám Husajn či Muammar Kaddáfí, kteří jaderné zbraně nevlastnili. Je faktem, že právě ničivý arzenál a hrozba jeho použití jsou pro KLDR jedinou cestou, jak si získat pozornost světových lídrů a domoci se vysněné reputace. A Pchjongjang rakety a hlavice usilovně inovuje, aby byly schopné s vyšší přesností alespoň doletět k americké pevnině.

Současný korejský lídr však do jaderné politiky KLDR zasáhnul podle ECFR mnohem výrazněji. Pod jeho vedením totiž režim výrazně zintenzivnil počet testů jaderných i balistických raket, rovněž se vyvíjí mnohem více typů střel, než dříve. Zatímco za Kim Čong-ila to bylo pouze pět typů raket, jeho syn toto číslo rozšířil trojnásobně.

Kim Čong-un dal jasně najevo, že si přeje, aby KLDR byla mezinárodně uznána jako raketová velmoc. V minulém roce uvedl: „Nyní, když jsme získali status nezávislé země s jadernou silou, můžeme rozvíjet naše zahraniční vztahy běžným způsobem,“ uzavírá zpráva.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1