Manželství z nutnosti a facka USA i Pekingu. Jak číst schůzku Kim Čong-una s Putinem | info.cz

Články odjinud

Manželství z nutnosti a facka USA i Pekingu. Jak číst schůzku Kim Čong-una s Putinem

Příjezd severokorejského diktátora Kim Čong-una do Ruska na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem naznačuje, že Moskva bude konečně více zapojena do vyjednávání o jaderném odzbrojení KLDR. Přesně tak, jak si to ruský prezident dlouho přál. Putinovu radost ovšem kalí fakt, že se tak stalo až poté, co Kim neuspěl při jednání se Spojenými státy a co zřejmě nezískal ani dostatečnou podporu v Pekingu.

Rudý koberec a vojenská kapela čekaly ve středu na nádraží ve Vladivostoku na příjezd obrněného vlaku severokorejského diktátora Kim Čong-una. Zachmuřeného vůdce vítali místní ruští politici. Nikoliv prezident Vladimir Putin, se kterým má Kim jednat ve čtvrtek. Moskva tím naznačuje, že v nadcházejícím jednání je tím silnějším partnerem a že si severokorejský vůdce bude muset na Putina počkat.

Mimo jiné proto, že ruský prezident dlouho čekal na Kima. Moskva drahnou dobu naznačovala, že se chce zapojit do jednání o jaderném odzbrojení Severní Koreje, jenže byla obcházena. Kim Čong-un se opíral o svého spojence Čínu, kterou navštívil několikrát, o odstranění jaderných zbraní a zároveň o zrušení mezinárodních ekonomických sankcí pak jednal přímo se Spojenými státy. V Číně byl čtyřikrát a s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jednal dvakrát osobně.

Jenže poslední jednání Kima s Trumpem v únoru ve Vietnamu nedopadlo tak, jak si severokorejský diktátor představoval. Trump odmítl jeho požadavek na zrušení mezinárodních ekonomických sankcí před tím, než se KLDR zbaví svých jaderných zbraní. A nechtěl nic slyšet ani o tom, že by se sankce zrušily alespoň částečně bez toho, že by mu Kim dal seznam svých jaderných zařízení a nukleárních zbraní. Zdánlivě vřelé vztahy, které spolu americký a severokorejský vůdce navázali loni na jednání v Singapuru, zmizely v nedohlednu.

Kimovi, který má navíc za to, že mu nepomohla Čína, nezbylo, než se obrátit jinam. A to do Ruska. Chce zkrátka ukázat USA a také Pekingu – s nímž má problematické vztahy, mimo jiné protože prý ignoruje čínské rady – , že má jinou alternativu a jiného mocného spojence. Tedy Rusko. Pro Moskvu, která v jednáních o jaderném programu Severní Koreje byla dosud spíš přihlížejícím, je to šance jak zvýšit svoji prestiž na mezinárodním diplomatickém poli. A také jak ukázat Spojeným státům, že je nelze z jednání o KLDR vyšachovat. Kim a Putin na sebe prostě tak trochu „zbyli“ a uzavírají „manželství“ z nutnosti.

V deklaraci po jednání severokorejského vůdce s ruským prezidentem budou zřejmě nejspíše hlavně fráze a také odkazy na společnou historii. Rusko a hlavně jeho předchůdce Sovětský svaz byly spojenci KLDR už od jejího vzniku v roce 1948. SSSR umožnil Severní Koreji invazi na jih dodávkou zbraní, do korejské války z let 1950-1953 vyslal také své piloty, a později dodával do Severní Koreje ekonomickou pomoc. Teď obě země naznačují, že se chtějí ke svým „vřelým“ vztahům vrátit. Severokorejci by přitom rádi získali i ruskou ekonomickou pomoc.

Analytici ale soudí, že Rusko nebude chtít do Severní Koreje příliš investovat. Za to totiž KLDR Rusku nestojí. Moskva také pravděpodobně ani nebude tlačit na Severní Koreu, aby se zcela vzdala svých jaderných zbraní. Považuje totiž skutečnost, že by se Kim vzdal svých nukleárních zbraní, jež pokládá za záruku přežití svého režimu, za nepravděpodobné. Moskva si spíše přeje, aby se zmírnilo napětí na Korejském poloostrově, protože se obává jak případné americko-korejské války u svých hranic, tak případných havárií údajně nespolehlivých severokorejských atomových zbraní.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud