Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Masivní útok hackerů na stovku zemí zastavila náhoda. A webová adresa za 11 dolarů

Masivní útok hackerů na stovku zemí zastavila náhoda. A webová adresa za 11 dolarů

Páteční kybernetický útok, který napadnul instituce po celém světě, měl nečekané vyústění. Dalšímu šíření viru totiž zabránil „náhodný hrdina“, který jej náhodou deaktivoval, uvádí deník Guardian. 

Ten, kdo virus vytvořil, do něj totiž zakódoval i takzvaný „kill switch“ - tedy možnost, jak virus jednoduše vypnout v případě, že jeho šíření již nebude žádoucí či nezbytné. A právě tento kill switch náhodou objevil odborník na bezpečnost počítačových sítí, který na sociální síti Twitter vystupuje pod přezdívkou @malwaretechblog a neváhal jej využít. Systém vypnutí virusu fungoval tak, že se zkoušel připojit neexistující internetovou stránku s dlouhým a nesmyslným názvem. Pokud by dostal od stránky odpověď, že ta je aktivní, přestal by se šířit.

„Zjistil jsem, že tato stránka neexistuje, tak jsem ji zaregistroval,“ říká technologický nadšenec s tím, že registrace adresy ho přišla na 10.69 dolaru.

„Stal se náhodným hrdinou,“ komentuje nečekané vyústění Ryan Kalember, viceprezident společnosti Proofpoint, která se zabývá kybernetickými útoky. „Ve chvíli, kdy doménu zaregistroval, tak na pomoc Evropě a Asii již bylo pozdě. Koupilo to však spoustu času Americe, aby se na útok připravila,“ dodal viceprezident.

Britská vláda zatím neví, kdo za masivním pátečním kybernetickým útokem stojí, uvedla britská ministryně vnitra Amber Ruddová. Zasaženo však bylo podle Británie téměř 100 zemí. Virus funguje tak, že rozesílá nevyžádané e-maily s pracovními nabídkami, účty, bezpečnostními pokyny a dalšími tématy. Šíří se velmi rychle a může narušit klíčové služby. Virus rovněž zablokuje počítačová data a za jejich odblokování požaduje platbu. Evropská policejní organizace Europol útok označila za bezprecedentní.

Spekuluje se, že hackeři stojící za útokem využili systémů, které na internet umístila hackerská skupina Shadow Brokers, která je údajně ukradla americké Národní bezpečnostní aghentuře (NSA). Ta je měla využívat pro špionáž teroristických organizací. Někteří analytici spekulují, že Shadow Brokeers mají blízko k ruské vládě.

Podle výzkumníků společnosti Malware Hunter Team byla virem nejvýrazněji zasažena Evropa a Rusko. Hlavní obětí je britská síť nemocnic NHS, zasaženy jsou ale i další velké firmy a instituce – například dodavatelská služba FedEx, ruské ministerstvo vnitra, francouzská automobilka Renault či německé železnice.

Agentura Nová Čína uvedla, že v Číně zasažení ohlásily střední školy a univerzity. Infiltraci svých institucí bez dalších podrobností potvrdilo i Japonsko, ze Soulu přišla zpráva o útoku na jednu tamní univerzitní nemocnici. Zdravotnická zařízení byla terčem i v Jakartě, napadení počítačů ohlásili lidé ve Vietnamu. Česká republika byla zasažena jen okrajově. Dle společnosti Avast bylo od pátku zasaženo 370 počítačů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1