„Matka se má dobře a mí psi taky.“ Le Penovou rozčílily dotazy na neteř, která ji ohrožuje | info.cz

Články odjinud

„Matka se má dobře a mí psi taky.“ Le Penovou rozčílily dotazy na neteř, která ji ohrožuje

Rozloženou francouzskou pravici čeká horký podzim. Zatímco lepenovci tuší nástup nové konkurence zprava, rozhádaní Republikáni si budou po výprasku v květnových evropských volbách volit nového lídra.

Takhle si návrat z dovolené nepředstavovala. Šéfka francouzského Národního sdružení Marine Le Penová se po letní odmlce objevila na veřejnosti, aby odstartovala kampaň své strany před obecními volbami v příštím roce. Místo dotazů na volby se ale novináři zajímali spíše o její neteř Marion Maréchalovou, s níž se před časem politicky rozešla.

Marion Maréchalová (příjmení Le Penová si už nepřeje používat) sice v roce 2017 ohlásila odchod z politiky, dlouho jí to ale nevydrželo. Letos v dubnu se stala ředitelkou Institutu sociálních, ekonomických a politických věd (Issep) v Lyonu, školy určené pro výchovu budoucích konzervativních vůdců a myslitelů.

Novináře ale hlavně zajímal konvent francouzské konzervativní pravice, na němž bude Maréchalová jednou z hlavních postav. Kromě ní se na něm objeví i kontroverzní esejista Eric Zemmour, který dostal před evropskými volbami nabídku kandidovat za lepenovce, nebo starosta jihofrancouzského Béziers Robert Menard, zvolený rovněž s podporou partaje. Sjezd, který se uskuteční o víkendu 28. a 29. září, organizuje spolek konzervativních byznysmenů Audace spolu s organizací Kořeny budoucnosti a Jacquesem de Guillebonem, šéfredaktorem časopisu Nekorektní.

Inspirace od Trumpa

Maréchalová má být sice jen hostujícím řečníkem, myšlenka na zorganizování konventu ale vzešla dost možná právě od ní. Utrakonzervativní katolička se loni inspirovala ve Spojených státech, kde byla jedním ze zahraničních hostů výroční Konference konzervativní politické akce (CPAC). Tradiční událost, na níž desetitisíce příznivců poslouchají projevy republikánských politiků, by Maréchalová ráda přenesla do rodné země. Na plakátech zvoucích na konvent propaguje i hlavní cíl setkání – vytvořit alternativu k progresivismu, který pro ni ztělesňuje prezident Emmanuel Macron.

„Nijak mě neuráží, když prezident Donald Trump říká Amerika na prvním místě,“ citoval ji časopis l´Opinion. „Já chci Ameriku především pro americký lid, Velkou Británii pro britský lid a Francii především pro francouzský lid,“ prohlásila na sjezdu. O měsíc později ji populistický ideolog a někdejší Trumpův poradce Steve Bannon označil za vycházející hvězdu francouzské nacionalistické pravice.

Její přítomnost na pařížské akci spolu s esejistou Zemmourem, který čelil procesu kvůli podněcování rasové nesnášenlivosti, vyvolává dohady, zda nechystají společný politický projekt. Spekulacím o jejích ambicích nahrávají i její červnové schůzky s několika podobně smýšlejícími poslanci Republikánů. Případná nová strana by mohla konkurovat právě lepenovcům, z jejichž řad Maréchalová odešla.

I proto reagovala nynější šéfka strany Le Penová na dotazy novinářů na svoji neteř dost podrážděně. Zdůraznila, že Maréchalová nevede žádné politické uskupení, na rozdíl od ní, která šéfuje Národnímu sdružení, jež má volební úspěchy. „Neptáte se mě na novinky o mé matce, o mém synovci…můžeme projít celou rodinu! Má matka se má dobře, mí psi taky, děkuji pěkně,“ odbyla otázky zjevně nakvašená politička.

Obě členky jedné rodiny se shodují v tématech, jako je silný euroskepticismus, odpor vůči migraci a nacionalismus, v řadě věcí mají ale názory odlišné. Především v tom, na jakou voličskou skupinu se má strana obracet – zatímco Le Penová cílí především na dělnické vrstvy, čemuž odpovídá její sociální politika, Maréchalová usiluje spíše o voliče z řad tradiční buržoazie a katolíků. Politolog Pascal Perrineau proto v souvislosti s politikou Národního sdružení přišel s termínem „levicový lepenismus“. Právě od něj se Maréchalová distancuje.

Republikáni hledají nového lídra

Ještě důležitější než pro lepenovce budou komunální volby v příštím roce pro Republikány. Umírnění konzervativci zažívají v posledních letech strmý ústup ze slávy – po dvou prohraných prezidentských volbách vyvrcholila jejich krize letos fiaskem v evropských volbách, kde jim dalo hlasy 8,4 procent voličů. U veřejnosti silně neoblíbený šéf strany Laurent Wauquiez byl donucen k rezignaci a strana se chystá na výběr nového vůdce.

Hlavním favoritem je 59letý Christian Jacob, který se prezentuje jako sjednotitel strany, jenž chce „obnovit její DNA“. Jak přesně toho chce dosáhnout, zatím příliš nevysvětlil. Mezi Republikány má ale silnou pozici, podporu mu vyjádřil jak odcházející Wauquiez, tak i exprezident Nicolas Sarkozy, na jehož názory stále značná část partaje slyší.

Jacob tak snadno shromáždil podpisy více než 10 tisíc členů a podporovatelů strany. Původní profesí zemědělec zasedá v parlamentu už od roku 1995, od roku 2005 je pak šéfem poslanecké skupiny Republikánů v Národním shromáždění. Za prezidenta Jacquesa Chiraka zastával hned tři ministerské pozice, v roce 1994 byl zvolen také do Evropského parlamentu.

Deník Le Monde vyzdvihuje Jakobovu nezpochybnitelnou loajalitu své straně – podporu vždy vyjádřil tomu, kdo stál v čele. Stejně jako jeho dva protikandidáti – Guillaume Larrivé a Julien Aubert – Republikány ujistil, že nebude usilovat o Elysejský palác. Jeho věk a dosavadní spíše nenápadné působení však příliš radikální obnovu strany neslibují. Přesto se dočkal v nedělníku Journal du dimanche podpory i od 19 mladých poslanců.

V boji s nyním vládnoucím „macronismem“ se Republikáni mohou opřít i o svého šéfa Senátu Gérarda Larchera. Ten se na začátku září vymezil vůči prezidentovi s tím, že ho znepokojuje zúžený výběr mezi Macronovým hnutím Republika vpřed! a lepenistickým Národním sdružením. Larcher nicméně není v odporu proti Macronově politice nijak radikální – například za úspěšně zvládnutou organizaci mítinku G7 v Biarritzu hlavu státu pochválil.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud