Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Méně peněz pro děti cizinců? Německá vláda řeší omezení příspěvků, jde o stovky milionů ročně

Německo každoročně vyplácí stovky milionů eur dětem žijícím v jiných zemích Evropské unie, jejichž matka či otec ale pracují ve spolkové republice.  Bývalý německý ministr financí Wolfgang Schäuble před rokem přeložil návrh, podle kterého se měla výše přídavků na děti unijních občanů pracujících v Německu určovat podle země, ve které děti skutečně žijí. Toto řešení, které by znamenalo úsporu německému rozpočtu, ale narazilo na odpor Evropské komise. Nyní ale ministerstvo sociálních věcí podle agentury DPA sdělilo, že se tématem dětských přídavků posílaných do zahraničí chce věnovat i nynější kabinet staronové kancléřky Angely Merkelové. Německo každoročně vyplácí stovky milionů eur dětem žijícím v jiných zemích Evropské unie, jejichž matka či otec ale pracují ve spolkové republice. Bývalý německý ministr financí Wolfgang Schäuble před rokem přeložil návrh, podle kterého se měla výše přídavků na děti unijních občanů pracujících v Německu určovat podle země, ve které děti skutečně žijí. Toto řešení, které by znamenalo úsporu německému rozpočtu, ale narazilo na odpor Evropské komise. Nyní ale ministerstvo sociálních věcí podle agentury DPA sdělilo, že se tématem dětských přídavků posílaných do zahraničí chce věnovat i nynější kabinet staronové kancléřky Angely Merkelové.

V loňském roce Německo v přídavcích na děti poslalo na zahraniční účty 343 milionů eur (8,7 miliardy korun), uvedla Spolková agentura práce (BA). Oproti roku 2010, kdy tato suma činila 35,8 milionu eur, je to takřka desetinásobný nárůst. Nejvíce peněz pro děti nežijící v Německu inkasují Poláci, v prosinci 2017 přídavky dostalo 103.000 polských dětí, které následovalo 17.000 chorvatských dětí a zhruba stejný počet dětí z Rumunska. Ve zmíněném období přídavky dostalo i 16.000 českých dětí a skoro stejný počet dětí francouzských rodičů.

Přídavky na děti nejsou v Německu sociální dávkou. Nárok na ně mají děti všech, kteří v Německu pracují a platí daně. Aktuální výše přídavku činí 194 eur (4930 korun) na první a druhé dítě, na další děti se pak částka o několik eur zvyšuje.

Prudký nárůst výplat přídavků dětem v zahraničí souvisí s otevřením německého pracovního trhu pro občany nových unijních zemí. Poláci, kteří jsou největšími zahraničními příjemci dávek, mohou ve spolkové republice pracovat zcela bez omezení od května 2011.

Fakt, že přídavky pobírají i děti cizinců, kteří sice v Německu pracují, ale jejichž rodiny nadále žijí ve vlasti, se nelíbil bývalému ministrovi financí Wolfgangu Schäublemu. Ten chtěl výši přídavků změnit podle životních nákladů v unijních zemích, kde děti skutečně žijí.

V Evropské komisi ale změny ve výši přídavků narazily na odpor. Aby Německo mohlo tento krok uskutečnit, je nejprve nutné změnit evropské právní normy. Loni v dubnu proto německá vláda rozhodla, že jakmile bude změněno unijní právo, předloží kabinet příslušný návrh zákona o zkrácení přídavků. Německé ministerstvo sociálních věcí nyní uvedlo, že nová vláda kancléřky Merkelové se chce otázkou dětských přídavků dále věnovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1