Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Méně peněz pro děti cizinců? Německá vláda řeší omezení příspěvků, jde o stovky milionů ročně

Německo každoročně vyplácí stovky milionů eur dětem žijícím v jiných zemích Evropské unie, jejichž matka či otec ale pracují ve spolkové republice.  Bývalý německý ministr financí Wolfgang Schäuble před rokem přeložil návrh, podle kterého se měla výše přídavků na děti unijních občanů pracujících v Německu určovat podle země, ve které děti skutečně žijí. Toto řešení, které by znamenalo úsporu německému rozpočtu, ale narazilo na odpor Evropské komise. Nyní ale ministerstvo sociálních věcí podle agentury DPA sdělilo, že se tématem dětských přídavků posílaných do zahraničí chce věnovat i nynější kabinet staronové kancléřky Angely Merkelové. Německo každoročně vyplácí stovky milionů eur dětem žijícím v jiných zemích Evropské unie, jejichž matka či otec ale pracují ve spolkové republice. Bývalý německý ministr financí Wolfgang Schäuble před rokem přeložil návrh, podle kterého se měla výše přídavků na děti unijních občanů pracujících v Německu určovat podle země, ve které děti skutečně žijí. Toto řešení, které by znamenalo úsporu německému rozpočtu, ale narazilo na odpor Evropské komise. Nyní ale ministerstvo sociálních věcí podle agentury DPA sdělilo, že se tématem dětských přídavků posílaných do zahraničí chce věnovat i nynější kabinet staronové kancléřky Angely Merkelové.

V loňském roce Německo v přídavcích na děti poslalo na zahraniční účty 343 milionů eur (8,7 miliardy korun), uvedla Spolková agentura práce (BA). Oproti roku 2010, kdy tato suma činila 35,8 milionu eur, je to takřka desetinásobný nárůst. Nejvíce peněz pro děti nežijící v Německu inkasují Poláci, v prosinci 2017 přídavky dostalo 103.000 polských dětí, které následovalo 17.000 chorvatských dětí a zhruba stejný počet dětí z Rumunska. Ve zmíněném období přídavky dostalo i 16.000 českých dětí a skoro stejný počet dětí francouzských rodičů.

Přídavky na děti nejsou v Německu sociální dávkou. Nárok na ně mají děti všech, kteří v Německu pracují a platí daně. Aktuální výše přídavku činí 194 eur (4930 korun) na první a druhé dítě, na další děti se pak částka o několik eur zvyšuje.

Prudký nárůst výplat přídavků dětem v zahraničí souvisí s otevřením německého pracovního trhu pro občany nových unijních zemí. Poláci, kteří jsou největšími zahraničními příjemci dávek, mohou ve spolkové republice pracovat zcela bez omezení od května 2011.

Fakt, že přídavky pobírají i děti cizinců, kteří sice v Německu pracují, ale jejichž rodiny nadále žijí ve vlasti, se nelíbil bývalému ministrovi financí Wolfgangu Schäublemu. Ten chtěl výši přídavků změnit podle životních nákladů v unijních zemích, kde děti skutečně žijí.

V Evropské komisi ale změny ve výši přídavků narazily na odpor. Aby Německo mohlo tento krok uskutečnit, je nejprve nutné změnit evropské právní normy. Loni v dubnu proto německá vláda rozhodla, že jakmile bude změněno unijní právo, předloží kabinet příslušný návrh zákona o zkrácení přídavků. Německé ministerstvo sociálních věcí nyní uvedlo, že nová vláda kancléřky Merkelové se chce otázkou dětských přídavků dále věnovat.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1