Dá se očekávat, že po amerických prezidentských volbách se ruští hackeři pokusí ovlivnit také německé parlamentní volby, píše v komentáři pro New York Times novinář Jochen Bittner. Podobně jako v USA se prý budou snažit napomoci vítězství proruských sil. Ustojí kancléřka Merkelová takové vměšování, nebo skončí v poli poražených?
Do výměny v Bílém domě zbývají necelé tři týdny. Štafetu po Baracku Obamovi převezme Donald Trump, který se nijak netají tím, že po svém nástupu do čela Spojených států nasadí vůči Rusku smířlivý kurz. I proto Rusové reagovali s bohorovným klidem na vyhoštění diplomatů z USA a uvalení nových sankcí, k čemuž krátce před svým odchodem sáhl Barack Obama kvůli podezření z ovlivňování amerických prezidentských voleb ruskými hackery. „Vědí totiž, že Obamu v Bílém domě nahradí jejich obdivovatel,“ čte Bittner situaci.
Na jednu stranu se Rusové mohou radovat, protože v čele Spojených států stane spřízněná osoba, na druhou stranu ale Vladimir Putin přijde o možnost označovat USA jako nepřítele státu. V tomto smyslu se dle Bittnera jeví jako perfektní náhrada německá kancléřka Angela Merkelová, která se zasazovala o potrestání Ruska po anexi Krymu v roce 2014 a která z pohledu ruských nacionalistů přijímáním velkého množství uprchlíků do Německa a tlakem na ostatní země, aby učinily to samé, oslabuje evropskou kulturu.
V očích Rusů jí nijak nepřidává ani snaha o udržení soudržnosti v Evropské unii – „baště liberálních hodnot a politické a ekonomické hrázi proti Rusku“.
