Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová kráčí za obhajobou mandátu. Na zdánlivě umetené cestě ale číhají zrádné nástrahy

Merkelová kráčí za obhajobou mandátu. Na zdánlivě umetené cestě ale číhají zrádné nástrahy

V řeči čísel je Angela Merkelová staronovou kancléřkou už nyní, pět týdnů před volbami do Spolkového sněmu. Konzervativní blok její CDU a sesterské CSU vede průzkumy s neotřesitelným náskokem a dá se sotva předpokládat, že se na tom stavu něco změní. Jistá úskalí přesto existují, a podcenit by je neměla ani tak zkušená politička, jakou Merkelová bezesporu je.

O tom, že ani kancléřčin piedestal není ze žuly, vypovídá například skutečnost, že zatímco v červenci se těšila téměř 70procentní oblibě, v srpnu - po návratu z dovolené - to bylo o deset procent méně. Pozorovatelé přičítají tento výkyv chování Merkelové v aféře dieselgate. Na vládním zasedání k této kauze se nejprve vůbec neobjevila, následně přitvrdila a označila toto téma za prioritu pro závěr letošního roku. Mají jí voliči tento obrat za zlé? Možná ano, možná ne. V každém případě jde o důkaz, že i zdánlivé detaily mohou hrát v kampani roli. Třebaže jde o relativně rozhodnuté klání.

První nebezpečí spočívá v náhlé aktuálnosti nových témat. Dieselgate, která přichází a odchází ve vlnách, k nim patří. V rozhovoru pro časopis Super Illu, v odpovědi na přímý dotaz, kancléřka připustila, že plošný zákaz používání spalovacích motorů dává smysl. Opomněla dodat cokoli konkrétního.

Výsledkem je znejistěný tazatel, čtenář, volební stratég, člen CDU - a hlavně volič. Protikandidát za SPD Martin Schulz vycítil šanci a obvinil Merkelovou, že usiluje o stažení dieselových motorů z oběhu. Tedy o vyřazení aut, v nichž jezdí pořád ještě hodně Němců. Přinejmenším tolik, aby byl jejich hlas ve volbách citelný.

Zrádná může být také předčasná víra ve výhru. Pokud získá část voličské základny dojem, že je rozhodnuto a není o co hrát, může upadnout do letargie a k urnám nejít. Vystřízlivění, že šlo o chybu, se může dostavit záhy, nicméně pozdě. Kancléřka si to uvědomuje, její nedávný spontánní apel na publikum z řad spřízněných firem, že „volby nejsou ještě v žádném případě rozhodnuty“, je toho výmluvným důkazem.

Ví, o čem mluví: před 12 lety prohospodařila v cílové rovince jasný náskok na Gerharda Schödera. Na vině bylo právě přesvědčení voličů CDU, že už se nemůže nic stát. A stalo se, křesťanští demokraté museli přistoupit na velkou koalici s SPD…

Jako slabina by se mohl ukázat rovněž chystaný televizní duel se Schulzem, který se má odehrát 3. září. Tváří v tvář showmanovi, vytrénovanému řečněním v Evropském parlamentu, může snaha působit vyrovnaně a klidně jako prkennost až neobratnost.  Nemusí to být nutně zvrat, ale v přímé konfrontaci asi Merkelová bodovat nebude.

Zápornou roli může sehrát i fakt, že když šéfka CDU opět uspěje, bude to počtvrté. Není tu příliš? Existuje vůbec nějaký nástupce, jenž by ji nahradil? Nebylo by dobře zamyslet se nad tím už teď, a ne za další čtyři roky?

Tyto otázky si může klást strana, stejně jako její příznivci. Zaplašit tyto obavy se snaží jak sama kancléřka ujištěním, že je na další vládnutí připravena, tak nový premiér Šlesvicka-Holštýnska, spolustraník Daniel Günther. Ten připomněl, že za období spolkové vlády CDU se partaji povedlo vychovat řadu zemských ministerských předsedů, schopných oslovit a zaujmout mladé lidi. Myšleno takové, na nichž se dá stavět v pomerkelovské éře. Čili, s ohledem na momentální situaci, nejspíš až někdy po roce 2020.


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1