Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová oznámila, s kým je ochotná sestavit novou vládu. AfD jde z kola ven

Při sestavování nové německé vlády bude chtít unie konzervativních stran CDU/CSU jednat se svobodnými demokraty (FDP), Zelenými, ale i se sociálními demokraty (SPD). Po jednání vedení křesťanských demokratů to dnes uvedla kancléřka Angela Merkelová (CDU). Důležité podle ní je vytvořit stabilní kabinet. Spekulace o předčasných volbách odmítla. Její neúspěšný vyzyvatel Martin Schulz (SPD) je přesvědčen, že vznikne trojkoalice. Trvá na tom, že SPD do vlády nepůjde.

Se sociálními demokraty chce kancléřka jednat navzdory tomu, že SPD už krátce po zveřejnění odhadů výsledků nedělních parlamentních voleb oznámila, že po čtyřech letech účasti v koaliční vládě s CDU/CSU odchází do opozice. SPD v neděli získala nejnižší počet hlasů v dějinách spolkové republiky. CDU/CSU dostala 33 procent hlasů - hůře dopadla jen při prvních parlamentních volbách v roce 1949.

CDU/CSU si podle Merkelové přála lepší výsledek, i tak ale dosáhla svého cíle být nejsilnější frakcí v parlamentu a získat důvěru voličů k sestavení vlády. Kancléřka zdůraznila, že vyhrát parlamentní volby po dvanácti letech u moci není samozřejmostí.

Spekulace o předčasných volbách Merkelová odmítla. „Když nám dá volič zadání, tak je naší povinnosti ho splnit,“ uvedla. „Jsem optimistická, že najdeme řešení,“ dodala. Se všemi stranami, se kterými hodlá CDU/CSU jednat, je podle Merkelové možné vytvořit vládu.

Schulz na své tiskové konferenci uvedl, že ani v neděli, ani dnes s kancléřkou nemluvil. Je přesvědčen, že CDU/CSU, FDP a Zelení se na vládě dohodnou, protože si jsou už blízké. Merkelovou dnes tvrdě kritizoval, když prohlásil, že je špatná šéfka vlády a že je z velké části zodpovědná za stav demokracie v Německu. Její stranu označil za obsahově prázdnou. Jak přitom hned na tiskové konferenci poznamenali někteří novináři, takto tvrdě Schulz Merkelovou nekritizoval za celou předvolební kampaň.

Merkelová také uvedla, že její CDU během dnešního jednání „střízlivě“ analyzovala důvody, proč ztratila 1,3 milionu voličů ve prospěch FDP a milion ve prospěch protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Především druhou skupinu voličů chce CDU získat zpět prostřednictvím „dobré politiky a řešení problémů“, dodala kancléřka. Přiznala, že si je vědoma, že polarizace společnosti souvisí i s její osobou. Přítomnost protiimigrační AfD v parlamentu podle ní ale německou migrační politiku neovlivní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1