Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová počtvrté: Německý parlament ji znovu zvolil kancléřkou, v poledne složila přísahu

Merkelová počtvrté: Německý parlament ji znovu zvolil kancléřkou, v poledne složila přísahu

Angelu Merkelovou (CDU) dnes německý parlament znovu zvolil kancléřkou. Třiašedesátiletá politička, která v poledne složila přísahu, do čela vlády usedne již počtvrté za sebou. Stejně jako v uplynulém volebním období povede velkou koalici konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Kabinet, jehož vytváření nikdy netrvalo tak dlouho jako nyní, by měl poprvé zasednout dnes vpodvečer.

Merkelová v tajné volbě obdržela 364 ze 688 platných hlasů, a poměrně těsně tak překonala potřebnou většinu 355 hlasů. Strany velké koalice mají ve Spolkovém sněmu 399 křesel, což znamená, že šéfka křesťanských demokratů nezískala podporu všech koaličních poslanců. "Proti bylo více hlasů, než jsem čekala," připustila šéfka poslanců SPD Andrea Nahlesová. Právě někteří členové její strany zřejmě Merkelovou nepodpořili.

Po ohlášení výsledků se přesto hamburská rodačka dočkala potlesku a několikaminutových gratulací koaličních i opozičních představitelů. "Ano pane předsedo, volbu přijímám," prohlásila na dotaz předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho, jak je v Německu zvykem. Po poledni pak do jeho rukou složila přísahu, když ji předtím v sídle hlavy státu do funkce jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier.

S ním se Merkelová, jejíž volbě přihlížela i její devětaosmdesátiletá matka, setká ještě odpoledne, kdy Steinmeier do úřadu jmenuje ministry vlády. Ti pak také ve Spolkovém sněmu složí přísahu.

Merkelová, která je kancléřkou od roku 2005, se dneškem vyrovná velikánům německé poválečné politiky Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi (oba CDU), kteří po vyhraných volbách také čtyřikrát usedli do čela vlády. Na rozdíl od nich ale Merkelová už potřetí povede velkou koalici, která až do roku 2005 bývala ve spolkové republice naprostou výjimkou, nyní se ale stala běžnou politickou konstelací.

Po zářijových parlamentních volbách se sice Merkelová pokusila nejprve sestavit dosud nevyzkoušenou koalici CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených, rozhovory však v listopadu zkrachovaly. Dlouholeté kancléřce tak nezbylo, než se znovu obrátit na sociální demokraty, kteří byli původně odhodlaní směřovat do opozice. Nakonec ale svůj postoj přehodnotili a pro pokračování velké koalice se ve vnitrostranickém referendu vyslovili dvoutřetinovou většinou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1