Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová: Přijmout běžence bylo správné, krize se už ale nesmí opakovat

Merkelová: Přijmout běžence bylo správné, krize se už ale nesmí opakovat

Rozhodnutí přijmout běžence bylo správné, podobná krizová situace se ale v budoucnu již nesmí opakovat. Dnes to ve Spolkovém sněmu prohlásil staronová německá kancléřka Angela Merkelová. Řekla také, že Evropská unie musí lépe střežit své hranice a rozhodně vystupovat proti islámským radikálům. Merkelová mluvila také o zaměstnanosti a clech Donalda Trumpa na hliník a ocel.

Merkelová řekla, že z humanitárních důvodů byla pomoc Evropy uprchlíkům nezbytná, nechce ale, aby se migrační krize z roku 2015 opakovala.

Kancléřka přislíbila, že Německo se bude v Evropské unii zasazovat o úspěch unijních programů především v Africe, které mají podobným krizím předcházet. Dodala také, že příslušné unijní fondy nesmějí být podfinancované.

Merkelová v minulosti opakovaně tvrdila, že islám k Německu patří. Nový německý ministr vnitra Horst Seehofer ale minulý týden uvedl, že k Německu nepatří, neboť německá kultura byla utvářena křesťanstvím. "Je nezpochybnitelné, že naše země byla historicky formována křesťanstvím a židovstvím," řekla dnes kancléřka. Dodala ale, že 4,5 milionu muslimů, kteří nyní v Německu žijí, se mezitím stalo součástí země.

Plná zaměstnanost do roku 2025

Vláda velké koalice konzervativní unie (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) chce v Německu do roku 2025 dosáhnout plné zaměstnanosti, řekla také kancléřka. Míra nezaměstnanosti v Německu činí podle aktuálních dat 5,4 procenta, což je nejnižší úroveň od znovusjednocení země v roce 1990.

Merkelová uvedla, že základem dosažení cíle plné zaměstnanosti je silné hospodářství, jehož rozvoj umožní další zlepšení životních podmínek obyvatel.

S odkazem na současnou prosperitu Německa varovala, že tomu tak v budoucnu být nemusí, neboť svět prochází epochálními změnami. "Není vůbec jisté, že si za pět či deset let povede hospodářsky tak dobře jako dnes," poznamenala.

V případě hospodářských otázek zmínila i penze. Za jeden z velkých úkolů nové vlády vytyčila vypracování nového finančně udržitelného a generačně spravedlivého důchodového konceptu.

Trumpova cla 

"Taková cla považujeme za nezákonná," prohlásila Merkelová o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz hliníku a oceli cla. Dodala, že Německo je přesvědčeným odpůrcem politiky izolacionismu, neboť takový systém škodí všem bez rozdílu. Zopakovala, že Berlín bude ve spolupráci s Evropskou unií v obchodních jednáních s USA pokračovat.

Spojené státy si podle médií pro vynětí Evropské unie z nových cel na dovoz oceli a hliníku kladou řadu podmínek v oblasti obchodní i obranné politiky, včetně omezení dodávek oceli z EU do USA na loňskou úroveň. Washington podle magazínu Der Spiegel také chce, aby EU podnikla opatření proti čínské oceli prodávané za dumpingové ceny a aby spolupracovala v řadě dalších obchodních záležitostí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1