Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová proti Seehoferovi: Spor o vracení migrantů přímo z německých hranic se dále vyostřuje

Merkelová proti Seehoferovi: Spor o vracení migrantů přímo z německých hranic se dále vyostřuje

V Německu se vyhrocuje spor mezi kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) a ministrem vnitra Horstem Seehoferem (CSU) o vracení části uprchlíků přímo z hranic spolkové republiky. Snahy Seehofera, který už hrozí i jednostrannými kroky, podporuje hlasitě jeho Křesťanskosociální unie, zatímco za Merkelovou se dnes postavilo vedení sesterské Křesťanskodemokratické unie.

Již několikátá pře obou politiků ohledně migrace se týká Seehoferových plánů vracet hned na německých hranicích zpět běžence, kteří už byli registrováni v jiném státu EU, ve Švýcarsku nebo v Norsku. Zatímco německé právo s takovým postupem obecně počítá, podle některých odborníků by odporoval evropským předpisům, a proto se proti němu staví i Merkelová, která v oblasti migrace požaduje celoevropská řešení.

Dvojice politiků konzervativní unie CDU/CSU, která Německu vládne ve velké koalici se sociální demokracií (SPD), se ve středu večer pokusila dobrat kompromisu, což se jim ale nepodařilo, i když oba přišli s upravenými návrhy.

Další návrh dnes představilo vedení CDU. Počítá s tím, že by Německo přímo ze svých hranic posílalo zpět migranty, jejichž žádost o azyl už byla ve spolkové republice dříve zamítnuta. Zároveň ale křesťanští demokraté vyjádřili podporu kancléřce a jejím snahám vyhnout se jednostranným krokům. Je podle nich nutné o vracení uprchlíků vyjednávat s ostatními zeměmi EU. Za Merkelovou, která chce čas do summitu EU na konci června, v zásadě stojí také koaliční sociální demokraté.

Naproti tomu politici CSU, které na podzim čekají zemské volby v Bavorsku, a proto chtějí v oblasti migrace působit rozhodně, už ztrácejí trpělivost. Seehofer dnes podle německých médií dokonce pohrozil tím, že rozhodnutí vracet běžence přímo z hranic učiní sám bez ohledu na kancléřku.

Změna dosavadního německého postoje by vedla k tomu, že by spolková republika vracela běžence například přímo na hranicích s Rakouskem nebo Českou republikou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1