Merkelová v Jordánsku: „O agresivních tendencích Íránu se musí nejen mluvit, ale musíme je naléhavě řešit“ | info.cz

Články odjinud

Merkelová v Jordánsku: „O agresivních tendencích Íránu se musí nejen mluvit, ale musíme je naléhavě řešit“

Německá kancléřka Angela Merkelová se v Jordánsku vyslovila pro omezení podle ní agresivních tendencí Íránu v regionu. Zmínila se o nich po dnešním setkání s jordánským králem Abdalláhem II. Kancléřka, která v Německu čelí sporu o migraci, se vydala do regionu zatíženého přílivem syrských uprchlíků. Z Jordánska má dnes odjet do Libanonu. V Ammánu přislíbila také půjčku 100 milionů dolarů (2,2 miliardy Kč) určenou na řešení vážných ekonomických problémů jordánského království.

Kromě bilaterálních vztahů Merkelová s králem hovořila také o regionálních problémech. Na adresu Teheránu řekla, evropské země sdílejí obavy z íránského balistického programu. „O agresivních tendencích Íránu se musí nejen mluvit, musíme to naléhavě řešit,“ řekla Merkelová.

Abdalláh prohlásil, že na Blízkém východě nezavládne mír, dokud nevznikne Palestina s Jeruzalémem jako hlavní městem.

Jordánsko má za sebou několikadenní protesty vyvolané snahou minulé vlády zvýšit daně. Merkelová přislíbila stomilionovou půjčku nad rámec bilaterální pomoci, která letos dosáhne 442 milionů dolarů. Řekla, že doufá, že tyto dodatečné peníze pomohou Jordánsku provést ekonomické reformy, které očekává za svou pomoc Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten chce, aby království snížilo veřejný dluh z nynějších 94 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 77 procent do roku 2021.

„Víme o problémech, jimž čelíte, a to jak v oblasti bezpečnosti, tak rozvoje občanské společnosti. MMF je znám svými velmi ambiciózními návrhy reforem, jejichž provedení není vůbec snadné,“ řekla Merkelová.

Před jednáním s králem se sešla s univerzitními studenty a přiznala, že příliv uprchlíků v minulých letech, a to i těch ze Sýrie, v Německu vyvolal debatu o zásadních tématech. „Já jsem na straně těch, a naštěstí je to v Německu většina, kteří si myslí, že musíme být otevřenou zemí," řekla Merkelová a dodala, že "samozřejmě je třeba regulace“.

Zmínila se také o plánu syrského prezidenta Bašára Asada požadovat registraci občanů, kteří se budou hlásit v Sýrii o svůj majetek. „Bude-li to zavedeno, je to špatná zpráva pro ty, kteří jsou nyní mimo Sýrii. Děláme vše, co můžeme, aby toto nařízení zavedeno nebylo,“ řekla Merkelová. Podle ní to zkomplikuje nebo i znemožní návrat uprchlíků. Hovořila už o tom prý s hlavním Asadovým spojencem - s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Válka v Sýrii trvá už sedm let a za tu dobu ze země uprchlo přes pět milionů lidí. Většina zůstala v blízkosti Sýrie - v Jordánsku, Libanonu a Turecku. Stovky tisíc jich ale dorazily i do Evropy. V Jordánsku je zaregistrováno asi 660.000 syrských uprchlíků, ale království odhaduje, že tam žije až dvojnásobek Syřanů. V Libanonu se uvádí, že každý čtvrtý tamní rezident je uprchlík.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud