Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelové dochází dech, tvrdí šéf FDP. Ve funkci kancléřky prý čtyři roky nevydrží

Merkelové dochází dech, tvrdí šéf FDP. Ve funkci kancléřky prý čtyři roky nevydrží

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) utrpěla po volbách výraznou ztrátu autority a je těžké říci, jestli zůstane ve funkci celé další čtyři roky, je přesvědčen šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Právě s konzervativní unií CDU/CSU a Zelenými přitom nyní jeho strana vyjednává o vládní koalici na další funkční období.

CDU/CSU získaly v zářijových parlamentních volbách 32,9 procenta hlasů, a dosáhly tak nejhoršího výsledku od prvních poválečných voleb v roce 1949. Volební propad vystupňoval uvnitř dvojice stran tlak na změny a objevily se dokonce i ojedinělé hlasy, že by Merkelová měla odejít z čela CDU. O post kancléřky se zatím třiašedesátiletá politička podle pozorovatelů bát nemusí, i proto, že není jasné, kdo z křesťanských demokratů by ji mohl nahradit. Prakticky všichni ale považují za vyloučené, že by do čela vlády kandidovala i v příštích volbách za čtyři roky.

O tom, že bude muset už v tomto volebním období hledat svého nástupce nebo nástupkyni, je přesvědčen i předseda liberálů Lindner. „Očekávám, že v CDU během čtyř let začne debata o nástupnictví Angely Merkelové," řekl magazínu Stern.

Slova Lindnera, jehož FDP se po čtyřech letech vrátila do Spolkového sněmu, přichází v době, kdy si k sobě strany možné příští koalice snaží najít cestu. Série bilaterálních jednání dnes pokračovala rozhovory svobodných demokratů a Zelených, po nichž si obě strany pochvalovaly atmosféru, ale zároveň daly najevo, že cesta k možné koalici bude dlouhá.

Lindner vidí šance na její vznik kolem 50 procent, velmi opatrně se vyjadřuje i většina dalších čelných představitelů stran. Důvodem jsou především programové neshody mezi Zelenými na jedné straně a CSU a FDP na straně druhé, například v otázkách uprchlické, energetické nebo evropské politiky.

Předběžné rozhovory o vládě budou proto zřejmě trvat několik týdnů. V pátek k nim poprvé všechny strany zasednou společně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1