Merkelové na východě Německa pšenka nekvete. Voliči utíkají k AfD, čeká se politické zemětřesení | info.cz

Články odjinud

Merkelové na východě Německa pšenka nekvete. Voliči utíkají k AfD, čeká se politické zemětřesení

V neděli se ve dvou východoněmeckých zemích – Sasku a Braniborsku – odehrají důležité volby do zemských sněmů, které mohou otřást nejen východem spolkové republiky, ale i politikou v celém Německu. Předvolební průzkumy naznačují značné posílení krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která má šanci předběhnout i Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové, a počítají i s nemalým nárůstem Zelených. Vládní CDU a sociální demokraté (SPD) se tak připravují na propad, který může vést k rozpadu německé vlády. V takovém případě by však dopady jinak okrajových voleb pocítila celá Evropská unie.  

I německá kancléřka ví, že pro její stranu ani koaličního partnera nedopadnou nedělní volby zrovna nejlíp. Značný propad CDU čeká především v Sasku, kde ještě před pěti lety získala 39,4 procent hlasů – první příčku jí průzkumy předpovídají i letos, obdržet má ale jen necelých 30 procent. V těsném závěsu ji s necelými 25 procenty dobíhá právě pravicová AfD, která přitom v saských volbách před pěti lety získala jen 9,7 procenta hlasů a skončila až na čtvrtém místě.

V Braniborsku však Alternativa pro Německo může skončit dokonce i první. Průzkumy jí sice predikují zisk „jen“ kolem 20-22 procent hlasů, i to by ale mohlo stačit na první příčku a převálcování sociální demokracie, která přitom vede vládu v Braniborsku už od roku 2009. Zatímco v roce 2014 zde SPD získala téměř 32 procent hlasů, dnes její preference pohybují jen kolem 20 procent. Sociální demokraty tak v Braniborsku zřejmě čeká tvrdá rána a pohoršit si tu má i CDU – z 23 procent v roce 2014 má sestoupit o pět procentních bodů.

„Zdá se, že propaganda AfD funguje a CDU s tím nemůže nic dělat,“ říká pro agenturu Reuters sedmdesátiletý Christian Hoffmann, mechanický inženýr v důchodu, když ukazuje na jeden z plakátů AfD vyvěšeném v saském městě Míšeň, na němž stojí: „Peníze pro penzisty, ne pro ilegální migranty“. Právě migrace je hlavním tématem, na kterém krajně pravicová strana začala v posledních letech získávat značnou část voličských preferencí – v porovnání se západem Německa jsou země bývalé NDR mnohem uzavřenější a lidé zde na jednoduchá řešení AfD slyší.

Důvodů, proč je AfD na východě tak úspěšná, se však nabízí však víc – mimo jiné je to fakt, že i třicet let po znovusjednocení Německa se lidé na východě cítí jako občané druhé kategorie. „Část veřejnosti ve východoněmeckých zemích má pocit, že sjednocení ve výsledku nenaplnilo její očekávání. V porovnání se západem země je tam rozdíl v platech, ale i reprezentaci těchto zemí ve státní správě a celostátní politice. Zastoupení ‚západu“ je skutečně desetinásobně větší než v případě zemí východních. To jsou věci, které vyvolávají velkou nevoli,“ řekl před nedávnem pro INFO.CZ odborník na Německo z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimír Handl.

Kromě pravicové Alternativy pro Německo však část voličů CDU odchází i k Zeleným, kteří stojí na opačné straně poltického spektra. Ti v posledních měsících zažívají na německé politické scéně velký boom. Daří se jim totiž oslovovat mladou německou populaci, která klade větší důraz na ochranu životního prostředí a zastává mnohem vstřícnější migrační politiku než Alternativa pro Německo a do značné míry také CDU. A podle očekávání Zelení porostou i v nedělních volbách na východě. Zatímco v roce 2014 jen stěží překonali pětiprocentní hranici pro vstup do zemského sněmu, podle aktuálních průzkumů by v Sasku mohli dosáhnout na 11 a v Braniborsku dokonce na 14 procent.

„Navzdory své síle má AfD jen velmi malou naději, že se v některém z těchto tří východních států (kromě Saska a Braniborska také v Durynsku, které čekají zemské volby v říjnu – pozn. redakce) ujme vlády, protože ostatní strany odmítají utvořit s ní koalici. Naopak Zelení mohou být součástí vlády ve všech třech regionech,“ odhaduje server The Atlantic. S ohledem na rostoucí obavy lidí z dopadů klimatických změn tak Zelení rozšiřují svůj elektorát i na východ, kde se přitom v posledních letech dařilo spíš okrajovým stranám – kromě AfD také krajně levicové Die Linke.

Volby ohrožují koalici i „AKK“

Předvolební průzkumy nejsou pro strany takzvané velké koalice Angely Merkelové – tedy CDU/CSU a SPD – příznivé, politici a odborníci proto varují, že výsledek nedělních voleb mohou mít vážné dopady i na celostátní politickou scénu. Zdrojem obav je hlavně očekávaný tristní výsledek sociální demokracie, která se topí v problémech posledních pár let. Už po parlamentních volbách v roce 2017 mnozí členové SPD vyzývali k odchodu do opozice, to se ale nakonec nestalo a SPD šla s CDU znovu do vlády. Od té doby se však preference německé sociální demokracie stále propadají a dá se čekat, že po volbách znovu začnou sílit hlasy, podle kterých by strana měla koalici Merkelové opustit a pokusit se v opozici odrazit ze dna.

„Tlak na koalici bude masivní. SPD možná nebude mít jinou možnost než (z vlády) odejít,“ varuje pro agenturu Reuters kandidát sociálních demokratů v Míšni Frank Richter. Pro SPD by totiž propad v nedělních volbách znamenal už druhou bolestivou porážku letošního roku. Tou první byly květnové volby do Evropského parlamentu, v nichž SPD získala necelých 16 procent a skončila až na třetím místě za Zelenými. SPD tak poprvé od konce druhé světové války neskončila v celoněmeckých volbách na prvních nebo druhém místě.

V reakci na evropské volby odstoupila i šéfka sociálních demokratů Andrea Nahlesová, která tak v čele nejstarší německé demokratické strany stála pouhých 14 měsíců. Nového šéfa si má stranický sjezd SPD zvolit až v prosinci a podle Richtera je k tomu dobrý důvod. „Nikdo nechce sedět na místě řidiče, až vlak nabourá,“ vysvětluje s odkazem na očekávané výsledky SPD v podzimních volbách. K prosincovému sjezdu se tak bude upínat velká pozornost – kromě volby nového lídra na něm má strana přehodnotit i dosavadní fungování velké koalice. Pokud se většina představitelů SPD usnese, že účast ve vládě sociálním demokratům škodí, s největší pravděpodobností odejdou do opozice.

S ohledem na možný rozpad koalice však vládne nervozita také u křesťanských demokratů. „Zemské volby ukážou, jestli velká kolaice bude pokračovat, nebo se budou muset konat nové volby,“ říká pro server EurActiv europoslanec za CDU Rainer Wieland a dodává, že kvůli tomu může mít výsledek voleb dopad nejen na Německo, ale celou Evropu.  

Jak navíc upozorňují některá zahraniční média, hlasování v Sasku a Braniborsku může ovlivnit i vývoj CDU – přesněji řečeno budoucnost její nové šéfky Annegret Krampové-Karrenbauerové, která od začátku roku vede CDU namísto Merkelové. Bývalá sárská premiérka nastoupila do čela CDU po propadu strany v loňských zemských volbách v Hesensku a hovoří se o ní jako o budoucí německé kancléřce. Ale ani jí se nedaří preference CDU zvednout – naopak.

Jak píše britský deník The Guardian, politička označovaná jako „AKK“ si během svého působení v čele strany dala několik vlastních gólů – například nekorektním vtipem jako o toaletách pro třetí pohlaví, který pronesla na oslavě masopustu – a pod jejím vedení se CDU nezadařily ani květnové evropské volby. Krampové-Karrenbauerové je navíc vyčítáno i to, že ve snaze vzít vítr z plachet AfD tíhne ke konzervativnějšímu křídlu strany. Její pozici však může ještě zhoršit i případný propad křesťanských demokratů v nedělních volbách. „Pokud CDU spadne 1. září v Sasku a Braniborsku pod AfD, může se stát, že bude muset své sny stát se kancléřkou pohřbít,“ varuje politolog Univerzity v Bonnu Tilman Mayer.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud