Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mezinárodní koalice, která bojuje proti IS, možná dostane nového člena. Vstup zvažuje NATO

Mezinárodní koalice, která bojuje proti IS, možná dostane nového člena. Vstup zvažuje NATO

Spojenci v Severoatlantické alianci diskutují o možném zapojení NATO do mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu (IS). Novinářům to při příchodu na jednání ministrů obrany EU řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. V žádném případě by se podle něj nejednalo o zapojení NATO do bojových operací proti IS. Téma budou mít za týden na stole také šéfové států a vlád NATO na aliančním summitu v Bruselu.

Do práce mezinárodní koalice, která v Sýrii a Iráku bojuje s teroristy, jsou nějakým způsobem zapojeny všechny členské země NATO. Sama aliance mezinárodní snahy o likvidaci IS podporuje svými radarovými letadly AWACS a také výcvikem iráckých vojáků a důstojníků v Jordánsku i přímo v Iráku. Samo NATO však není členem tohoto širokého spojenectví, které od září 2014 sdružuje skoro sedm desítek partnerů.

Podle Stoltenberga zdůrazňují zastánci formálního vstupu aliance do mezinárodní koalice fakt, že by se jednalo o významný politický signál podpory snah IS zlikvidovat. NATO by se také mohlo stát platformou pro koordinaci nejrůznějších forem podpory.

Věc bude - spolu s potvrzením trvající transatlantické alianční vazby - jedním z důležitých bodů summitu NATO příští týden v Bruselu. Stoltenberg ke schůzce dnes poznamenal, že bude „krátká, ale důležitá“. Bude totiž kromě jiného první příležitostí pro vrcholné představitele zemí aliance setkat se s novými prezidenty USA a Francie Donaldem Trumpem a Emmanuelem Macronem.

Právě Spojené státy prosazují větší angažovanost NATO v práci koalice proti Islámskému státu. Podle diplomatů mají s tímto plánem největší problém Francouzi a Němci, kteří se obávají nového dlouholetého a drahého angažmá aliance v neklidné oblasti, podobně jako se to NATO stalo v Afghánistánu.

Český ministr obrany Martin Stropnický míní, že Spojené státy na summitu své partnery v NATO vyzvou k podstatně intenzivnějšímu boji s IS. „To tam patrně zazní,“ připustil český ministr.

Dalšími tématy alianční vrcholné schůzky příští týden podle něj bude dlouhodobá otázka zvyšování obranných výdajů především evropských spojenců a téma spolupráce mezi NATO a Evropskou unií. O tomto bodu dnes ostatně v Bruselu jednali ministři zemí EU. Obě organizace mají většinu členských zemí společných.

Unie a aliance začaly úžeji spolupracovat až v posledních letech, především v důsledku stále komplikovanější mezinárodní situace. Loni na summitu ve Varšavě byla potvrzena snaha o úzkou kooperaci v některých konkrétních oblastech, například v boji s kybernetickými hrozbami. Podle Stropnického ale tempo v poslední době poněkud povolilo, především kvůli vnitropolitickému vývoji a volbám v některých klíčových evropských zemích.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1