Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Migranti kvůli zamítnutému azylu hromadně žalují Německo. Soudci jsou zoufalí a volají posily

Migranti kvůli zamítnutému azylu hromadně žalují Německo. Soudci jsou zoufalí a volají posily

Zhruba 200.000 by mohl dosáhnout počet žalob, které letos podají neúspěšní žadatelé o azyl v Německu. V roce 2015 se přitom jejich počet pohyboval kolem 50.000, uvedla dnes agentura DPA. Německé správní soudy jsou kvůli neustále rostoucímu počtu žalob, které podávají migranti nespokojení s výsledkem azylového řízení, podle předsedy Svazu německých správních soudců (BDVR) na pokraji svých kapacit.

„Lze říci, že situace je dramatická. Soudy praskají ve švech," řekl předseda BDVR Robert Seemüller. Jediným řešením je podle něj zvýšení počtu zaměstnanců správních soudů - soudců i pomocného personálu. Zatímco počet žalob se každým rokem zvyšuje, počet lidí, kteří o nich rozhodují, roste podle něj pouze zvolna. Problémem je i nedostatek vhodných kandidátů, řekl Seemüller.

Podle předsedy BDVR letos podají žadatelé o azyl, kteří nejsou spokojeni s výsledkem svého řízení, kolem 200.000 správních žalob na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). Právě ten o udělení mezinárodní ochrany rozhoduje. Loni jich bylo 100.000 a předloni 50.000.

Například největší německý správní soud, který sídlí v metropoli Berlíně, je podle své předsedkyně Erny Viktorie Xalterové na hranici svých možností. V současnosti soudci projednávají 13.500 žalob podaných žadateli o azyl. To přitom podle Xalterové tvoří celých 65 procent všech žalob, kterými se místní soudci zabývají. Na konci roku 2015 bylo podobných žalob u berlínského správního soudu pouze 750.

Seemüller se domnívá, že kromě zvýšení počtu zaměstnanců a finančních prostředků by pomohlo i to, kdyby do věci zasáhl nejvyšší soud a rozhodl o určitých věcech v principu. Nemusely by se jimi pak zabývat soudci u jednotlivých soudů nižší instance.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744