Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministr Altmaier proti kritikům: Německo loni deportovalo rekordní počet migrantů

Ministr Altmaier proti kritikům: Německo loni deportovalo rekordní počet migrantů

Spolkový ministr při úřadu kancléřky a koordinátor pro záležitosti uprchlíků Peter Altmaier se ohradil proti kritice, že země vrací do domovských zemí jen malý počet příchozích běženců. Podle jeho slov jich Německo v loňském roce deportovalo rekordní počet a letos opět očekává nárůst.

Z opozičních kruhů zaznívá na adresu kancléřky Angely Merkelové opakovaně kritika, že svou zemi až příliš otevřela příchozím uprchlíkům a v současnosti nezvládá jejich nápor. „Máme za sebou velké vypětí. Rok 2015 byl ve znamení humanitární pomoci lidem v nouzi. V roce 2016 jsme počty uprchlíků významně snížili a stanovili jsme pravidla pro integraci přijatých běženců. Teď jde o to, aby ti, kteří v žádném případě nemají nárok na ochranu, Německo opět opustili,“ prohlásil pro Bild am Sonntag Peter Altmaier.

V minulosti navracení migrantů naráželo na potíže s administrativou v zemích jejich původu, jako tomu bylo v případě Tunisana Anise Amriho, který útočil v Berlíně. I v tomto případě se podle ministra a koordinátora pro záležitosti uprchlíků blýská na lepší časy. „S Tuniskem jsme zaznamenali pokrok. Také Afghánistán, Maroko a Alžírsko musejí zlepšit svou práci, co se týče vystavování náhradních dokumentů a organizace zpátečních letů,“ tvrdí politik.

V rozhovoru potvrdil, že bude země v nastoupené linii nadále pokračovat. „V minulém roce jsme odeslali 80 tisíc běženců zpět do země původu. Je to rekord a toto číslo bude nadále narůstat: V roce 2016 jsme rozhodli o 700 tisících žádostech o azyl, 300 tisíc z nich jsme odmítli. Tyto lidi budeme nadále posílat zpátky, jinak by utrpěla sama podstata právního státu. Především zločince a lidi, kteří ohrožují naši bezpečnost, musíme urychleně dostat ze země,“ řekl Altmaier.

Německu v procesu odsunu neúspěšných žadatelů o azyl významně pomáhá skutečnost, že byly některé země znovu prohlášeny za bezpečné. „V Afghánistánu se jistě najdou města a regiony, kde mohou žít odmítnutí žadatelé o azyl žít v bezpečí. A je velice důležité, že byly Alžírsko, Tunisko a Maroko prohlášeny za bezpečné země,“ nechal se slyšet německý ministr.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1