Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministr zahraničí Johnson označil brexit za velký liberální projekt, pochválil i jednání o odchodu z EU

Ministr zahraničí Johnson označil brexit za velký liberální projekt, pochválil i jednání o odchodu z EU

Britský ministr zahraničí Boris Johnson dnes řekl, že odchod Británie z EU není důvodem k obavám, ale k naději. Prohlásil to v projevu o takzvaném brexitu, v němž se snažil uklidnit ty obyvatele Británie, kterým se plánovaný rozchod s Evropskou unií nelíbí. Brexit označil za velký liberální projekt, který může Velkou Británii časem sjednotit.

Dnešní Johnsonova řeč je první z řady projevů ministrů, kterými chce vláda premiérky Theresy Mayové prokázat připravenost na brexit, a uklidnit tak britskou veřejnost. Odchod Spojeného království z Evropské unie je naplánován na 29. března příštího roku.

Příznivce odchodu Británie z evropského bloku, ke kterým sám patří, ministr Johnson vyzval, aby nevyjadřovali nad brexitem škodolibou radost a brali ohled na to, že značná část Britů si odchod z EU v referendu nepřála. Obyvatele své země vyzval, aby se sjednotili ve prospěch toho, čemu všichni věří. Tím je podle něj sebejisté Spojené království.

Výsledky předloňského referenda o brexitu nelze podle Johnsona už zvrátit. Kdyby se uskutečnilo druhé lidové hlasování o členství v EU, jak někteří požadují, vyvolalo by to podle něj jen nové politické spory a tím, kdo by byl na straně poražených, by byla Británie. Druhé referendum by bylo katastrofálním omylem, který by vedl k permanentnímu a nesmazatelnému pocitu zrady, dodal ministr.

Aktuální jednání o podmínkách odchodu Spojeného království z EU označil šéf britské diplomacie za dobrá. Podle něj dává smysl, aby si Británie v určitých oblastech udržela společné standardy s evropskou sedmadvacítkou. Ovšem volba, o které oblasti půjde, musí být na Britech.

Po brexitu podle něj nemůže být Londýn vázán pravidly EU. Brusel přitom navrhuje, aby v přechodném období, které by mohlo trvat až do konce roku 2020, platila v Británii nadále unijní pravidla, a to i nově přijatá. Na jejich podobu by ovšem Londýn neměl již žádný vliv. Podle zastánců brexitu by se z Británie stal vazalský stát EU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1