Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mírotvorce s vlastními ekonomickými zájmy. Jak si Čína buduje image světového policajta

Mírotvorce s vlastními ekonomickými zájmy. Jak si Čína buduje image světového policajta

Peking se snaží zvýšit svůj vliv ve světě. Mimo jiné vyjednáváním příměří mezi znepřátelenými stranami v jiných zemích a posíláním mírových jednotek do zahraničí. Přitom ale nezapomíná na své ekonomické zájmy.

Čína radikálně změnila svoji dlouhodobou politiku a už se nebojí diplomaticky zasahovat v zahraničí či tam dokonce posílat své vojáky. Chce se podílet i na urovnávání konfliktů a to všemi prostředky. Dobře to ilustruje příklad z Pákistánu, o němž nedávno napsal list Financial Times. Novináři zjistili, že čínští představitelé tam vedou tajné rozhovory s balúčskými separatisty, kteří požadují na jihozápadě Pákistánu samostatnost či autonomii a bojují proti pákistánské vládě už od padesátých let minulého století. Jeden z pákistánských senátorů sice pro rozhlasovou stanici jednání Číňanů se separatisty popřel, ale pákistánští zákonodárci nejsou většinou o podobných akcích informováni.

Číňané dosáhli v rozhovorech s povstalci značných úspěchů, píše s odvoláním na zdroje z Pákistánu deník Financial Times. Pekingu ale nejde jen o usmíření mezi pákistánskou vládou a separatisty. Chce dosáhnout především toho, aby povstalci neútočili na čínská zařízení v Pákistánu, uvádí list.

Pákistán je jedním z klíčových bodů čínské strategie usilující o zvýšení globálního vlivu Pekingu a zlepšení jeho pozice v zápase s dalšími velmocemi. Novou strategii prosazuje současný generální tajemník čínské komunistické strany Si Ťin-pching, který nastoupil do úřadu v roce 2012. Odvrhl zásadu strůjce čínského ekonomického zázraku Teng Siao-pchinga, že Čína nemá dávat najevo svoji sílu a nemá se angažovat v zahraničí. Čína přišla s obřími projekty investic v Asii, Africe i Latinské Americe, vybudovala svoji první vojenskou základnu v zahraničí v africkém Džibutsku, posílá mírové síly do zahraničí, staví letadlové lodě a Si mluví o posilování čínské armády.

720p 360p
Terezu H. v Pákistánu nechytili náhodou. Sousední stát heroinem zásobuje celý svět

 

V Pákistánu Čína staví a financuje tzv. Čínsko-pákistánský ekonomický koridor do něhož investuje 62 miliard dolarů. Jde o součást čínského projektu nové Hedvábné stezky, která má propojit Čínu s Evropou a Afrikou po souši i po moři. Nejdůležitějším čínským projektem v Pákistánu je přístav Gwadar, který Číňané rozšiřují, aby v něm mohly kotvit větší lodě, budují tam zařízení pro zkapalňování zemního plynu a rozsáhlé překladiště. Připravují i spojení přístavu s Čínou železnicí. Gwadar s okolím má pronajatý od roku 2015 na 43 let hongkongská akciová společnost China Overseas Port Holding. Kdo tuto firmu vlastní, není na první pohled zřejmé, ale internetový server zabývající se lodní dopravou Hellenic Shipping News Worldwide vypátral, že stopy vedou k čínským státním společnostem. V Pákistánu ani nikdo nepochybuje, že za projektem je čínská vláda a komunistická strana.

Díky svým investicím získala Čína vliv na pákistánskou ekonomiku a politiku. Peking si tak pojišťuje Pákistán jako svého spojence proti sousední atomovými zbraněmi vybavené Indii, s níž má územní spory a kterou považuje za svého strategického soupeře v Indickém oceánu. Gwadar leží na pobřeží tohoto oceánu a je nyní součástí takzvaného „pásu perel“, čínských ekonomických a vojenských základen podél námořních tras z Jihovýchodní Asie do Afrického rohu. Podle serveru Politico mají tyto základny pomoci získat Číně strategickou převahu nad Indií. Z Gwadaru lze navíc kontrolovat námořní trasu do Perského zálivu. Odtud pochází více než třetina ropy dovážené do Číny. Bez ní by se čínská ekonomika ocitla na pokraji kolapsu. Číňané sice prohlásili, že Gwada nebudou používat jako vojenskou základnu, ale v případě nutnosti se má stát „logistickou bází“ pro jejich armádu, kde si opraví lodě či tudy budou proudit zbraně a výstroj.

Balúčtí separatisté svými útoky narušovali plány Pekingu na rozvoj přístavu i přístupů k němu a tak se Čína snaží o mír. Navíc ohrožují návratnost čínských investic. Z podobných důvodů se zřejmě Peking snaží v posledních měsících získat větší vliv na vyjednávání povstaleckých skupin s vládou v Barmě. Šéf čínských komunistů Si Ťin-pching sice nedávno prohlásil, že mu jde především o stabilitu čínského území, které sousedí s Barmou, ale zdá se, že jde spíše o ekonomické zájmy. Ostatně část povstalců dostávala donedávna podporu z Číny, uvádí loňská studie organizace United States Institution of Peace, kterou financuje americký Kongres. V té době se Peking o stabilitu území nestaral. Nyní má ale v rámci nové Hedvábné stezky vzniknout barmsko-čínský ekonomický koridor a Peking se také dlouhodobě snaží získat podstatný podíl v barmském přístavu Kyauk Pyu nedaleko indických hranic, uvádí agentura Reuters. A pro zajištění těchto projektů potřebuje Peking klid v Barmě.

Čína se snaží dohlédnout i na své investice v Africe. Peking se například podílí na mírové misi OSN v Jižním Súdánu. V této zemi vlastní čínská státní společnost CNPC většinu tamního ropného průmyslu, ale kvůli probíhající občanské válce není možné ropu téměř těžit a problém je i s ochranou ropovodů na sever a její přepravě do Číny. Peking tak má zájem na prosazení alespoň fungujícího příměří mezi znepřátelenými stranami.

Podobné je to i s působením čínských vojáků v dalších mírových misích v několika dalších afrických zemích. Kromě toho účast v mírových misích OSN umožňuje Číně vystupovat jako odpovědná velmoc, která dbá na globální pořádek. A to je právě to, co teď Peking nejvíc potřebuje, uvádí prestižní časopis Foreign Affairs. Odvádí to pozornost od cílů čínských investic i toho, jak Čína nerespektuje rozhodnutí mezinárodního tribunálu týkající se jejích námořních hranic se sousedními zeměmi a staví na sporných ostrovech vojenské základny.

Podle statistiky, kterou čínské ministerstvo obrany zveřejnilo v polovině loňského roku, se do té doby jeho vojáci zúčastnili 21 mírových misí OSN, prošlo jimi přes 31 tisíc čínských vojáků a důstojníků a 13 z nich zemřelo.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1