Mírotvorce s vlastními ekonomickými zájmy. Jak si Čína buduje image světového policajta | info.cz

Články odjinud

Mírotvorce s vlastními ekonomickými zájmy. Jak si Čína buduje image světového policajta

Peking se snaží zvýšit svůj vliv ve světě. Mimo jiné vyjednáváním příměří mezi znepřátelenými stranami v jiných zemích a posíláním mírových jednotek do zahraničí. Přitom ale nezapomíná na své ekonomické zájmy.

Čína radikálně změnila svoji dlouhodobou politiku a už se nebojí diplomaticky zasahovat v zahraničí či tam dokonce posílat své vojáky. Chce se podílet i na urovnávání konfliktů a to všemi prostředky. Dobře to ilustruje příklad z Pákistánu, o němž nedávno napsal list Financial Times. Novináři zjistili, že čínští představitelé tam vedou tajné rozhovory s balúčskými separatisty, kteří požadují na jihozápadě Pákistánu samostatnost či autonomii a bojují proti pákistánské vládě už od padesátých let minulého století. Jeden z pákistánských senátorů sice pro rozhlasovou stanici jednání Číňanů se separatisty popřel, ale pákistánští zákonodárci nejsou většinou o podobných akcích informováni.

Číňané dosáhli v rozhovorech s povstalci značných úspěchů, píše s odvoláním na zdroje z Pákistánu deník Financial Times. Pekingu ale nejde jen o usmíření mezi pákistánskou vládou a separatisty. Chce dosáhnout především toho, aby povstalci neútočili na čínská zařízení v Pákistánu, uvádí list.

Pákistán je jedním z klíčových bodů čínské strategie usilující o zvýšení globálního vlivu Pekingu a zlepšení jeho pozice v zápase s dalšími velmocemi. Novou strategii prosazuje současný generální tajemník čínské komunistické strany Si Ťin-pching, který nastoupil do úřadu v roce 2012. Odvrhl zásadu strůjce čínského ekonomického zázraku Teng Siao-pchinga, že Čína nemá dávat najevo svoji sílu a nemá se angažovat v zahraničí. Čína přišla s obřími projekty investic v Asii, Africe i Latinské Americe, vybudovala svoji první vojenskou základnu v zahraničí v africkém Džibutsku, posílá mírové síly do zahraničí, staví letadlové lodě a Si mluví o posilování čínské armády.

Terezu H. v Pákistánu nechytili náhodou. Sousední stát heroinem zásobuje celý svět autor: INFO.CZ

 

V Pákistánu Čína staví a financuje tzv. Čínsko-pákistánský ekonomický koridor do něhož investuje 62 miliard dolarů. Jde o součást čínského projektu nové Hedvábné stezky, která má propojit Čínu s Evropou a Afrikou po souši i po moři. Nejdůležitějším čínským projektem v Pákistánu je přístav Gwadar, který Číňané rozšiřují, aby v něm mohly kotvit větší lodě, budují tam zařízení pro zkapalňování zemního plynu a rozsáhlé překladiště. Připravují i spojení přístavu s Čínou železnicí. Gwadar s okolím má pronajatý od roku 2015 na 43 let hongkongská akciová společnost China Overseas Port Holding. Kdo tuto firmu vlastní, není na první pohled zřejmé, ale internetový server zabývající se lodní dopravou Hellenic Shipping News Worldwide vypátral, že stopy vedou k čínským státním společnostem. V Pákistánu ani nikdo nepochybuje, že za projektem je čínská vláda a komunistická strana.

Díky svým investicím získala Čína vliv na pákistánskou ekonomiku a politiku. Peking si tak pojišťuje Pákistán jako svého spojence proti sousední atomovými zbraněmi vybavené Indii, s níž má územní spory a kterou považuje za svého strategického soupeře v Indickém oceánu. Gwadar leží na pobřeží tohoto oceánu a je nyní součástí takzvaného „pásu perel“, čínských ekonomických a vojenských základen podél námořních tras z Jihovýchodní Asie do Afrického rohu. Podle serveru Politico mají tyto základny pomoci získat Číně strategickou převahu nad Indií. Z Gwadaru lze navíc kontrolovat námořní trasu do Perského zálivu. Odtud pochází více než třetina ropy dovážené do Číny. Bez ní by se čínská ekonomika ocitla na pokraji kolapsu. Číňané sice prohlásili, že Gwada nebudou používat jako vojenskou základnu, ale v případě nutnosti se má stát „logistickou bází“ pro jejich armádu, kde si opraví lodě či tudy budou proudit zbraně a výstroj.

Balúčtí separatisté svými útoky narušovali plány Pekingu na rozvoj přístavu i přístupů k němu a tak se Čína snaží o mír. Navíc ohrožují návratnost čínských investic. Z podobných důvodů se zřejmě Peking snaží v posledních měsících získat větší vliv na vyjednávání povstaleckých skupin s vládou v Barmě. Šéf čínských komunistů Si Ťin-pching sice nedávno prohlásil, že mu jde především o stabilitu čínského území, které sousedí s Barmou, ale zdá se, že jde spíše o ekonomické zájmy. Ostatně část povstalců dostávala donedávna podporu z Číny, uvádí loňská studie organizace United States Institution of Peace, kterou financuje americký Kongres. V té době se Peking o stabilitu území nestaral. Nyní má ale v rámci nové Hedvábné stezky vzniknout barmsko-čínský ekonomický koridor a Peking se také dlouhodobě snaží získat podstatný podíl v barmském přístavu Kyauk Pyu nedaleko indických hranic, uvádí agentura Reuters. A pro zajištění těchto projektů potřebuje Peking klid v Barmě.

Čína se snaží dohlédnout i na své investice v Africe. Peking se například podílí na mírové misi OSN v Jižním Súdánu. V této zemi vlastní čínská státní společnost CNPC většinu tamního ropného průmyslu, ale kvůli probíhající občanské válce není možné ropu téměř těžit a problém je i s ochranou ropovodů na sever a její přepravě do Číny. Peking tak má zájem na prosazení alespoň fungujícího příměří mezi znepřátelenými stranami.

Podobné je to i s působením čínských vojáků v dalších mírových misích v několika dalších afrických zemích. Kromě toho účast v mírových misích OSN umožňuje Číně vystupovat jako odpovědná velmoc, která dbá na globální pořádek. A to je právě to, co teď Peking nejvíc potřebuje, uvádí prestižní časopis Foreign Affairs. Odvádí to pozornost od cílů čínských investic i toho, jak Čína nerespektuje rozhodnutí mezinárodního tribunálu týkající se jejích námořních hranic se sousedními zeměmi a staví na sporných ostrovech vojenské základny.

Podle statistiky, kterou čínské ministerstvo obrany zveřejnilo v polovině loňského roku, se do té doby jeho vojáci zúčastnili 21 mírových misí OSN, prošlo jimi přes 31 tisíc čínských vojáků a důstojníků a 13 z nich zemřelo.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud