Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Místo práce v Británii znásilnění a falešné sňatky. Stále víc žen z východní Evropy nalétne pašerákům

Místo práce v Británii znásilnění a falešné sňatky. Stále víc žen z východní Evropy nalétne pašerákům

Desítky žen z východní Evropy, včetně romských žen z chudých slovenských ghett, končí v rukou sexuálních gangů, které je nejprve lákají na slibné výdělky a lepší život ve Velké Británii. Po příjezdu do Spojeného království se ale vidina na dobře placenou práci velmi rychle rozplyne. Ženy se stávají terčem násilí a znásilňování a překupníci je zde prodávají starším mužům z Asie za účelem falešných sňatků. Odhaluje to nový dokument BBC.

„Kdybyste mi teď řekli ‚pojď do auta a nic si neber‘, běžela bych odsud,“ říká v dokumentu BBC mladá žena žijících v jedné z chudých romských osad na Slovensku, kde natáčela britská reportérka Sam Polingová. Na otázku, zda by šla do Británie, pokud by jí někdo slíbil ubytování a práci, odpověděla: „Rozhodně! Není nad čím přemýšlet. Okamžitě!“

Právě romské ženy ze Slovenska patří mezi ty, které se nechají sliby obchodníků s bílým masem zlákat. Ženy se pak většinou dostanou do Skotska, kde jsou nuceny ke sňatkům se staršími muži z Pákistánu nebo Indie, kteří zneužívají Evropanky, aby si usnadnili cestu k britskému pasu.

„Oběti jsou lákány falešnými sliby o dobře placené práci ve Skotsku a teprve po příjezdu jim je řečeno, že zde žádná práce není k dispozici a musí jít do sňatku s pákistánským mužem,“ říká Angelika Molnarová, která vede oddělení Europolu pro obchodování s lidmi. „Po sňatku se dostávají pod kontrolu obchodníků s lidmi, manželé je využívají jako služky v domácnosti, jsou ale také znásilňovány a sexuálně zneužívány dalšími příslušníky třetích zemí,“ říká Molnarová.

Podle organizace Human for Sale jsou lidé hned po drogách druhou nejvíce lukrativní komoditou zločineckých gangů. Právě sexuální vykořisťování a nelegální práce jsou dva nejčastější důvody pašování lidí do Skotska, kde jsou podle BBC takovýchto falešných sňatků desítky. To je případ hlavně dvou skotských měst Glasgow a Govanhill, kde se střetává působení východoevropských zločineckých gangů s těmi asijskými.

„Východoevropské zločinecké gangy poskytují oběti a asijské kriminální gangy jim nabídnou ubytování, kterého je v Govanhill spoustu,“ řekl BBC bývalý šéf oddělení pro obchodování s lidmi z organizace Migrant Help Jim Laird.

Podle dokumentu BBC se jen za loňský rok stalo obětí obchodníků s bílým masem ve Skotsku 150 lidí, podle Lairda se však skutečný počet šplhá až k tisícům případům. „Nepobíhá žádné trestné stíhání, protože se lidé bojí být svědky během soudních řízení. Bojí se o vlastní bezpečnost, ale také o bezpečnost svých rodin v rodných zemích,“ říká Laird. Někteří z nich se podle něj také stydí. „Dali jim sen, věřili tomu a přišli sem. Když zjistí, co se jim stalo, jediné, co chtějí, je v tichosti zmizet a vrátit se do své vlasti,“ dodává.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1