Místo štěstí smutek. Děti migrantů v USA po měsících odloučení nepoznávají své rodiče

Adam Kotrbatý

Měly to být chvíle štěstí a radosti, místo toho přišlo zoufalství a smutek. Migranti, kteří v USA po několika měsících odloučení znovu viděli své děti, se do zármutku ponořili poté, co je jejich potomci při shledání nepoznávali. Americká administrativa navíc stále neví, jak spojit všechny rodiny postižené dřívější praxí odebírání dětí. A objevují se i zprávy, že za to rodiče musí platit.

Mirce Lopezová čekala čtyři měsíce, až zase uvidí svého tříletého syna Edersona. Poté, co její dítě propustili ze shromažďovacího zařízení, očekávané pocity štěstí rychle vystřídaly smutek a deprese. „Nepoznal mě,“ hlesla zklamaně matka, která jako mnozí další přicestovala do USA ilegálně a úřady jí na hranici syna odebraly.

„Vraťte se do své země,“ křičela žena na stařičkého přistěhovalce a mlátila ho cihlou

sinfin.digital