Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Místo útoku nevybrali náhodně, říká pro INFO.CZ český novinář Tomáš Sniegon žijící ve Švédsku

Místo útoku nevybrali náhodně, říká pro INFO.CZ český novinář Tomáš Sniegon žijící ve Švédsku

Stejně jako v případě předvánočního útoku na vánoční trh na Breitscheidplatz v Berlíně se ukázalo i tentokrát, že mají teroristé přehled o tom, kde se v kterou denní dobu koncentruje nejvíce lidí. Podle novináře a historika Tomáše Sniegona, který žije ve Švédsku od roku 1991, je rušné místo v centru metropole pro podobné útoky snadno zneužitelné.

Místo, kde k útoku došlo, nebylo s největší pravděpodobností vybráno náhodně. „Je to přímo v centru Stockholmu, je to jedno z nejfrekventovanějších míst. Ulice, která byla postižena, tedy Drottninggatan, to je hlavní pěší zóna v centru Stockholmu a křižuje s hlavní tepnou, která vede od hlavního nádraží, která v pátek odpoledne je bohužel smutně řečeno ideálním místem pro takový čin,“ popsal pro INFO.CZ místo, kde k tragédii došlo, novinář a historik žijící ve Švédsku.

„Metro bylo uzavřeno na stanici Sergels Torg a parlament už byl také uzavřen. Momentálně je známé jenom to, že usmrceni byli tři lidé, a že další relativně vysoký počet osob měl být tím útokem zraněn. K neštěstí se zatím oficiálně vyjádřil zástupce švédské tajné policie, který byl relativně opatrný v tom, jestli se dá považovat za teroristický čin. To bylo přibližně někdy před čtvrtou hodinou, nicméně potom promluvil švédský premiér Stefan Löfven a řekl, že se o teroristický čin jednalo, že Švédsko bylo napadeno - takto přesně to formuloval, a že jeden člověk měl být údajně zadržen,“ uvedl Sniegon.

 „O tom člověku, o jeho totožnosti nebo motivech se zatím nic neví. O tom nákladním autě je známo tolik, že patřilo společnosti, která rozvážela po Stockholmu pivo, že její personál byl okraden při rozvážení nákladu nedaleko místa činu. Do auta vnikl neznámý pachatel nebo pachatelé a autem odjeli do ulice, kde se pak neštěstí stalo. Nebylo to dlouho plánováno, že by auto přijelo z vně Stockholmu, ale stalo se to tady po té krádeži přímo v centru. Svědkové říkají, že vůz najel do davu velmi vysokou rychlostí, což také nasvědčuje tomu, že nešlo o náhodnou dopravní nehodu,“ shrnul ve Švédsku žijící Čech.

Událost, ke které došlo ve švédské metropoli před několika lety, nemá se současným činem souvislost. „V roce 2003 došlo ve Stockholmu k podobnému útoku, kdy taxi nedaleko královského paláce najelo do davu na jiné pěší zóně. Tenkrát útočník jednoho člověka usmrtil a osmnáct jich zranil, ale tehdy se nejednalo o teroristický čin, nýbrž o čin člověka psychicky nemocného. Dnešní situace je zcela jiná než tenkrát,“ uvedl Sniegon.

Ze Skandinávie také popsal, jak situace vypadá v současnosti. „Lidé ve Stockholmu byli vyzýváni, aby se neshlukovali. Informace nevypadají ale na to, že by mělo být postiženo celé Švédsko nebo že by měl být vyhlašován výjimečný stav i mimo to místo, kde k tomu došlo. Média se snaží rekapitulovat fakta a ne provokovat paniku. To, co přijde, se teprve uvidí, a bude hodně záležet na tom, jak tajná policie vyhodnotí nebezpečí a také na tom, jak bude identifikován pachatel nebo pachatelé, případně jejich motivy,“ řekl pro INFO.cz Tomáš Sniegon.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1