Mnohoženství jako jeden ze spouštěčů války a násilí. Proč může společnost přivést ke krachu? | info.cz

Články odjinud

Mnohoženství jako jeden ze spouštěčů války a násilí. Proč může společnost přivést ke krachu?

Tolerance mnohoženství není krokem k liberálnímu státu, ale spíše k rozpadu společnosti, uvádí studie London School of Economics. Rozšíření mnohoženství je podle ní jasně spojeno s občanskými válkami.

Jak upozornil nedávno časopis The Economist, například Jižní Súdán zmítaný občanskou válkou, má 40 procent polygamních manželství. A podobně jsou na tom podle zmíněné studie i další státy, které jsou na pokraji rozpadu. Například Somálsko, Středoafrická republika či Kongo nebo Čad. Je to dáno tím, že část mladých mužů nemá kvůli instituci mnohoženstvím šanci získat ženu. Nebo mají šanci získat jen ženu „horší“, méně pracovitou, méně vzdělanou, méně krásnou. Ty „lepší“ si totiž rozeberou nejbohatší muži a na část mladíků navíc nezbyde nikdo.

The Economist poukazuje na to, že stačí, aby deset procent nejbohatších mužů mělo po čtyřech ženách (jak to povoluje oficiální výklad islámu) a už to znamená, že 30 jiných mužů nemá žádnou šanci na to se oženit. Bez ženy většinou zůstanou chudí a méně vzdělaní mladíci. Ženy se totiž navíc většinou ve společnostech, kde se praktikuje mnohoženství, kupují či získávají na základě prestiže. Jedinou šancí chudých mladíků bez postavení je pak snažit se získat majetek nebo přímo ženu násilím. Například v občanské válce. Nebo se přidat k různým radikálům, kteří nabízejí manželku či peníze na ni. Ať už jde o nigerijskou organizace Boko Haram, Islámský stát v Sýrii a v Iráku či Laškare Tajjiba v Pákistánu a v Indii. Někdy jsou dokonce někteří mladíci ochotní obětovat se při sebevražedném atentátu jen pro to, aby měl jejich bratr na platbu za nevěstu.

Souvislost mezi mnohoženstvím a násilím zkoumalo už dříve několik studií. Výhodou mnohoženství by teoreticky mělo naopak být, že posiluje postavení žen, jak uzkázal ekonom Gary Becker v sedmdesátých letech minulého století. Mohou si totiž mezi muži více vybírat a získat lepší partii, byť jen jako druhá, třetí či další žena. Problém je ale v tom, že ve většině společností, kde je praktikováno mnohoženství, nefunguje volný sňatkový trh, se kterým počítali někteří ekonomové. Žena tam nemá právo si vybrat, koho si vezme.

Zisk z vyšší vyjednávací síly žen tak shrábne někdo jiný. Většinou rodina takové ženy vhodné k vdavkám, která získá od muže chtivého manželství poplatek za nevěstu. A vyjednávací síla žen je uměle snižována tam, kde nefunguje placení za nevěstu. Starší a výše postavení muži se snaží různým způsobem vyřadit mladší konkurenci, vyloučit mladé muže ze společnosti a znemožnit jim sňatek. The Economist připomíná například Mormony v USA, kde starší vylučují z obce mladíky často za banální prohřešky.

Výsledkem je, že žena je na tom v případě mnohoženství hůře, než kdyby si mohla vzít jen jednoho muže. Výzkumy ukazují, že v případě více manželek ve svazku muž vůči nim častěji uplatňuje násilí a bije i děti. Potomkům se, přirozeně, navíc tolik nevěnuje. Je tak záhadou, proč v některých západních zemích stoupá podpora povolení mnohoženství. Například ve Spojených státech dosáhla podle průzkumů veřejného mínění loni historicky rekordní úrovně – 17ti procent.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud