Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Moderátor naštval tisíce Francouzů. V televizi zesměšňoval homosexuály

Moderátor naštval tisíce Francouzů. V televizi zesměšňoval homosexuály

Tisícovkami stížností zaplavili francouzští diváci úřad dohlížející na televizní vysílání poté, co si moderátor jednoho z pořadů tropil žerty z účastníků homosexuální seznamky. Podle kritiků šlo o zjevné ponižování, když nic netušící lidi zapojil do živého vysílání. Moderátor se podle stanice BBC brání slovy, že již léta ve svém pořadu bojuje proti homofobii.

Televizní bavič Cyril Hanouna postavil poslední vydání svého již v minulosti kritizovaného pořadu Touche pas à mon poste! (TPMP, Nesahejte na mou televizi) na tom, že umístil na internetovou seznamku využívanou sexuálními menšinami vyzývavý inzerát. V něm se pod fotografií vypracovaného těla prezentoval jako „velmi sportovní a dobře vybavený“ muž, který se „rád nechá urážet“.

Poté před hosty ve studiu a více než milionem televizních diváků hovořil s lidmi, kteří mu v domnění, že jde o soukromý hovor, svěřovali své sexuální fantazie, v čemž je povzbuzoval. Používal přitom zženštilý přízvuk a z volajících si dělal legraci.

„Když dovolíte, aby lidem prošlo takové chování, zlehčujete homofobní projevy. To vysílání bylo hodně homofobní,“ uvedl předseda organizace SOS Homofobie Joël Deumier. Podle šéfa organizace Le Refuge provozujícího tísňovou linku pro oběti útoků proti sexuálním menšinám byl jeden z nechtěných účastníků televizního vysílání velmi psychicky otřesen a strávil několik hodin rozhovorem s pracovníkem linky.

Úřad dohlížející na televizní vysílání ve Francii dostal na vysílání pořadu více než 20 000 stížností, což je nebývale vysoký počet.

Hanouna prohlásil, že je obviněním z homofobie „zasažen“ a že proti podobným věcem ve svém pořadu léta bojuje.

TPMP nečelí veřejné kritice poprvé. Loni chtěl ve vysílání pořadu jeden z hostů políbit vedle sedící mladou ženu na tvář. Když to odmítla, políbil ji na částečně odhalené poprsí. Hanouna později prohlásil, že nešlo o nic vážného, stovky lidí včetně ministryně pro ženská práva však volaly po tom, aby byl muž úřady obviněn z porušení zákona.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1