Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mohou demonstrace Írán položit? „Stále víc lidí je nespokojených,“ říká pro INFO.cz íránská novinářka

1080p720p360p

V Íránu vyšli demonstrovat převážně dělníci a lidé z nižších tříd, navíc v desítkách malých měst daleko od Teheránu. To je rozdíl oproti protestům z roku 2009, kdy se bouřili hlavně intelektuálové z velkých měst a střední třída. Režim teď přesto nepadne, i když je zřejmé, že stále více Íránců nesouhlasí s postoji nejvyššího náboženského vůdce Alího Chameneího. Pro INFO.CZ to říká Golnaz Esfandiari, původem íránská novinářka, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

„Nynější protesty začaly kvůli vysokým cenám. Lidé provolávají hesla proti korupci a chudobě, kritizují ale také íránský establishment,“ vysvětluje žurnalistka. Tyto nepokoje zřejmě – a poněkud paradoxně – rozpoutali konzervativní duchovní z města Mašadu, kteří zamýšleli nasměrovat hněv chudých Íránců proti vládě reformního prezidenta Hasana Rrúháního. Právě ta má v složitém politickém systému islámské republiky na starosti ekonomiku.

Akce brzy dostaly politický rozměr a konzervativcům se vymkly z rukou. Íránci dokonce místy požadovali konec islámské řízení. A v míře dosud nevídané se pustili do nejvyššího náboženského vůdce Alího Chameneího, který má v Íránu poslední slovo. I když není – na rozdíl od prezidenta – volen v přímém hlasování.

Revolta zachvátila i malá města

„Íránci trhají jeho plakáty, zapalují obrazy s ním. V různých íránských městech se na zdech objevují nápis přející Chameneímu smrt,“ konstatuje Golnaz Esfandiari, v jejíž redakci se schází obrazový materiál zaznamenaný samotnými obyvateli země.

Kdo je Golnaz Esfandiari?
Narodila se v Íránu, kam se kvůli své novinářské práci pro stanici RFE/RL nemůže vrátit. Publikovala kromě jiného v časopise Foreign Policy a vede blog „Persian Letters“. Spolupracuje také s americkou nevládní organizací Freedom House.

Protirežimní protesty se navíc rychle rozšířily po celé zemi. Proběhly na více než sedmi desítkách míst v mnoha provinciích, přičemž jindy odbojnou metropoli Teherán tentokrát zasáhly méně. Je to zřejmě tím, že nyní vyšli do ulic často lidé dělnických profesí s nižšími příjmy. V roce 2009, kdy se Íránci bouřili proti zřejmě zfalšovaným prezidentským volbám, byl typickým demonstrantem někdo jiný – intelektuál z velkého města, obvykle Teheránu.

„Ačkoliv jsem z Íránu, musím se občas podívat do mapy, abych zjistila, kde se některé z protestů vlastně odehrály. I v tak odlehlých městech proběhly,“ přiznává novinářka, podle které úřady během následných razií zatýkaly také studenty z měst. Prý proto, aby opoziční vlna s sebou nestrhla svobodomyslnou mládež z univerzit.

Proti Chameneímu, ale schytal to i Rúhání

Zkraje nepokojů protestovali rozčilení Íránci i proti reformnímu prezidentovi Hasanovi Rúhánímu, nyní se ale jejich hněv obrátil spíše proti nejvyššímu náboženskému vůdci Chameneímu. Novinářka z RFE/RL má za to, že k tomu mohl přispět způsob, jakým oba vůdci na nepokoje reagovali.

Rúhání přiznal, že Íránci si oprávněně mohou stěžovat na ekonomické těžkosti a že lze chápat i volání po větší svobodě. Chameneí vystoupil jen krátce, přesto stačil za původce nepokojů označit zahraniční agenty.

Některé Íránce ale prezident Rúhání opravdu zklamal, říká Golnaz Esfandiari. Slíbil větší svobody, omezení cenzury a hlavně, sjednal jadernou dohodu, která měla postupně vést k ukončení sankcí namířených proti Íránu. I prezidentovi stoupenci ale teď zjišťují, že smlouva o atomu nepřinesla běžným obyvatelům země očekávanou prosperitu. A že Rúhání z různých důvodů nesplnil ani některé z důležitých slibů.

Mohou tedy poslední protesty islámskou republiku ohrozit? Nebo dokonce položit? „Je to vážná, bolestivá rána islámské republice. To ale neznamená, že režim končí. A nikdo neví, kdy a zda vůbec skončí. Zřejmé naopak je, že stále větší počet Íránců projevuje značnou nespokojenost s charakterem i vedením státu,“ dodává Golnaz Esfandiari.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1