Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Monopoly po asijsku: Čína skupuje klíčovou evropskou infrastrukturu, hlavně velké přístavy

Monopoly po asijsku: Čína skupuje klíčovou evropskou infrastrukturu, hlavně velké přístavy

Mnoho světových a evropských přístavů v posledních letech změnilo majitele. Kupec je stále stejný: Čína. Asijská velmoc, která se snaží prostřednictvím ekonomického vlivu hájit své politické zájmy. Před lehkomyslným rozprodáváním klíčových bodů evropské obchodní infrastruktury varoval třeba šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Marně. Díky akvizicím z posledních let Číňané už nyní kontrolují desetinu zboží, které skrze přístavy starého kontinentu projde. 

Situace připomíná hru Monopoly. I tam je cílem vlastnit co nejvíce nemovitostí a dopravních uzlů, za jejichž návštěvu soupeři musejí platit nájem. A podobně jako v reálném světě, i v Monopolech vyhrává ten nejbohatší.

Lednová akvizice přístavu Zeebrugge jakoby podtrhla význam čínských jüanů na starém kontinentu. Z pohledu obchodu jde o druhý největší přístav Belgie, pomyslné srdce Evropy. Této akvizici ale předcházelo mnoho jiných. V posledních letech totiž čínské státní společnosti zabývající se provozem přístavů – Cosco či China Merchants Port Holdings – nakoupily přístavy třeba v Řecku, Španělsku nebo v Itálii.

Z čínského pohledu dávají takové nákupy smysl. Na rozdíl od nízkomaržové lodní přepravy je provozování přístavů o dost profitabilnější. Strategicky nákupy zapadají do čínské strategie Nové hedvábné stezky, novodobé globální trasy na podporu světového obchodu a vzájemné provázanosti - pod čínským dohledem. A je zde ještě jeden motiv: velký a významný politický vliv.

Zde se jako extrémně rentabilní jeví akvizice přístavu v Pireusu v roce 2016, upozorňuje server Foreign Policy. Když Číňané dorazili na řecké pobřeží, začala pršet eura. Konkrétně 410 milionů eur, které z nevýrazného přístavu udělalo jeden z obchodních středobodů Středozemního moře. Investice přinesly Řekům peníze, práci i nadějné vyhlídky. Něco, co jim z jejich pohledu Evropská unie roky odpírala. Pro mnohé nebylo překvapením, že když se poté v Bruselu jednalo o odsouzení čínské agrese v Jihočínském moři či o tamním porušování lidských práv, Řecko tyto výzvy vetovalo.

„Zatímco Evropané vnímají Řeky jako nějaké pijavice ze středověku, s Číňany přicházejí peníze,“ shrnuje praktickou stránku současné situace Costas Douzinas, člen zahraničního výboru řeckého parlamentu. „Když jste na zemi a někdo vás praští, zatímco jiný vám podá ruku, abyste mohli vstát, kterému z nich asi příště pomůžete?“ ptá se lakonicky.

Nejspíše není náhoda, že Čína ve svých nákupech přístavů míří na Řecko, Španělsko či Itálii a ne na Německo, Francii či Chorvatsko. Právě tyto státy totiž náleží do takzvané skupiny PIGS (Portugalsko, Itálie, Španělsko a Řecko), tedy mezi země, které byly nejvíce zasaženy finanční krizí. Z té se některé státy nevzpamatovaly dodnes a často žehrají, že jsou stále Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem šikanovány k rozpočtové zodpovědnosti. Číňané v této naraci paradoxně představují Strýčka Sama, který přichází s plnými kapsami bezpracných peněz a vyzývá k utrácení, na které Řekové po letech utažených opasků tak rádi slyší. 

Evropa si riziko čínských peněz dobře uvědomuje. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na podzim varoval právě před zahraničními akvizicemi strategických aktiv, jakými jsou právě velké přístavy. Čínu nejmenoval, ani nemusel. Před osmi lety činily čínské zahraniční investice do Evropy 1.6 miliard eur, v posledních letech jsou na úrovni 35 miliard eur.

Před lesklými čínskými zlaťáky varoval i francouzský prezident Emmanuel Macron: „Čína nás nebude jako kontinent respektovat, pokud některé evropské státy nechají své dveře dokořán.“ A německá kancléřka Merkelová už jen dodala, že z pohledu Pekingu je Evropa jen asijský poloostrov.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1