Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Moskvo, pomoc! Na Rusko by se v případě hrozby obrátily 4 státy NATO, naznačuje průzkum

Moskvo, pomoc! Na Rusko by se v případě hrozby obrátily 4 státy NATO, naznačuje průzkum

Obyvatelé čtyř států Severoatlantické unie mají jasno, kdo by měl na jejich straně bojovat, pokud by čelili přímé hrozbě – Rusko. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu Gallup, který mapuje současné rozvržení vojenských sil ve světě.

Většina zemí si jako svého partnera pro obranu vybrala Spojené státy. To naznačuje, že právě ty jsou mezi veřejností stále vnímané jako hlavní vojenská síla s globálním dosahem a velkým množstvím spojenců.

Čína si pak vybrala Rusko a Moskva zase Peking. Na Ukrajině a v Iráku se hlasy místních tříští přesně na půl – polovina obyvatel by se obrátila na Kreml, druhá na Washington. Bulharsko, Řecko, Slovinsko a Turecko pak, navzdory členství v NATO, stejně jako Čína na Rusko.

„Není překvapivé, že si Rusové a Číňané vybrali sebe navzájem, je to ale novinka,“ říká viceprezident společnosti WIN/Gallup International, která za průzkumem stojí, Kancho Stoychev. „Ukazuje nám to ale něco velmi důležitého – americká politika posledních 20 let přivedla Rusko do rukou Číny, což je zvláštní, protože Rusko fundamentálně patří do Evropy.“

Změna na vojenské šachovnici

Zajímavý je ale hlavně výsledek v evropských zemích, které jsou součástí NATO, a volily partnery mimo alianci. Bulharsko a Řecko vidí například největší bezpečnostní hrozbu v podobě Turecka, a to přesto, že Ankara by měla být vzhledem k členství v NATO spojencem. Po okupaci Severního Kypru v roce 1974 ale tyto státy Turecku nevěří, a tak by se jeho obyvatelé obrátili k Rusku.

Pokles v důvěrě USA je znát například i v Belgii. USA tam za vojenského partnera označilo 30 procent obyvatel, většina ale preferovala některého z evropských sousedů – 25 % Francii, 12 % Velkou Británii.

„Když učím, tak před sebou mám 18leté studenty a můžu říct, že časy, kdy tu byla solidarita vůči sovětské hrozbě, jsou pro ně dávnou historii,“ řekl na okraji bezpečnostní konference v Mnichově děkan fakulty ekonomie na švýcarské univerzitě St. Gallen John Davis. 

Průzkum se konal v 66 zemích na podzim loňského roku, účastnilo se ho na 1000 obyvatel.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1