Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mráz přichází z Pekingu. Čína bude pro USA představovat větší hrozbu než Rusko či KLDR

Mráz přichází z Pekingu. Čína bude pro USA představovat větší hrozbu než Rusko či KLDR

Už ne Kreml, ale Peking je největším zdrojem obav pro bezpečnost USA. Největší vojenskou hrozbou pro hlavního lídra Severoatlantické aliance USA se totiž do roku 2025 stane právě Čína, prohlásil před senátní komisí elitní generál Joseph Dunford. Ačkoliv hrozba ze Severní Koreje je podle něj iminentnější a v budoucnu je třeba počítat i s Ruskem, nakonec to bude právě nejlidnatější země, která bude pro armádu USA představovat tu největší výzvu. 

Generál tak přehodnotil svůj postoj z roku 2015, kdy před tou samou komisí označil největší za největší zdroj obav Rusko. 

„Nyní představuje největší hrozbu pro USA Severní Korea díky určité otázce naléhavosti,“ vysvětloval americký generál během slyšení, které jej potvrdilo ve funkci předsedy sboru náčelníků štábů. „Celkově vzato však myslím, že vzhledem k jadernému arzenálu, možnostem elektronické války a vojenské aktivitě na Krymu a na východě Ukrajiny je největší hrozbou Rusko, předpokládám však, že v roce 2025 to již bude Čína,“ dodal elitní americký generál.

Právě Čína totiž má podle Dunforda mnohem větší schopnosti omezovat vojenské schopnosti USA a oslabovat jejich aliance v Pacifiku, což vyváží například mnohem mejnší arzenál jaderných zbraní. 

„Čínská vláda navíc nepřestává do armády pumpovat značné částky peněz a její modernizace je zaměřena na to, aby vyzmizíkovala vyšší americkou technologickou vyspělost,“ uvedl generál. Podle Pentagonu zvyšoval Peking své vojenské výdaje v posledních deseti letech o přibližně 8,5 procenta ročně.

„Rusko a Čínu vnímáme jako státy, skrze něž můžeme měřit a hodnotit naše vojenské schopnosti,“ dodal generál, podle něhož by měly USA v budoucnu zvýšit své výdaje na armádu o tři až sedm procent. Jen tak si zachovají technologický náskok.

Podle institutu SIPRI jsou USA stále státem, který vydává na armádu suverénně nejvíce peněz. Minulý rok do Pentagonu plynulo 611 miliard dolarů (3.3 procenta HDP), Čína svému vojsku poslala jen 215 miliard dolarů (1.9 procenta HDP).

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744